L 1,5: Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta.
L 1,6: Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.
L 1,7: Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku.
L 1,8: Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,
L 1,9: připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.
L 1,10: Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu.
L 1,11: Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo.
L 1,12: Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.
L 1,13: Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
L 1,14: Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.
L 1,15: Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým.
L 1,16: A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;
L 1,17: sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."
L 1,18: Zachariáš řekl andělovi: "Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku."
L 1,19: Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst.
L 1,20: Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní."
L 1,21: Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.
L 1,22: Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.
L 1,23: Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.
L 1,24: Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:

L 1,39: V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.
L 1,40: Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu.
L 1,41: Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým
L 1,42: a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla.
L 1,43: Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána?
L 1,44: Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle.
L 1,45: A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."
L 1,46: Maria řekla: "Duše má velebí Pána
L 1,47: a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
L 1,48: že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
L 1,49: že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
L 1,50: a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.
L 1,51: Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně;
L 1,52: vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
L 1,53: hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
L 1,54: Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství,
L 1,55: jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky."
L 1,56: Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
L 1,57: Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn.
L 1,58: A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
L 1,59: Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš.
L 1,60: Jeho matka na to řekla: "Nikoli, bude se jmenovat Jan."
L 1,61: Řekli jí: "Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!"
L 1,62: Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno.
L 1,63: On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili.
L 1,64: Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.
L 1,65: Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těchto událostech.
L 1,66: Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: "Čím toto dítě bude?" A ruka Hospodinova byla s ním.
L 1,67: Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky mluvil:
L 1,68: "Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid
L 1,69: a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
L 1,70: jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
L 1,71: zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí,
L 1,72: slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
L 1,73: na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
L 1,74: abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
L 1,75: jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
L 1,76: A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
L 1,77: a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,
L 1,78: pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,
L 1,79: aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje."
L 1,80: Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.