Jr 49,23: O Damašku. "Stydí se Chamát i Arpád, neboť slyší zlou zprávu; zmítají se hrůzou jako moře, nemohou se uklidnit.
Jr 49,24: Damašek klesá, obrací se na útěk, zmocnilo se ho zděšení, soužení a útrapy ho zachvátily jako rodičku.
Jr 49,25: Jakže? Nebyl snad opuštěn Jeruzalém, město mé chlouby, osada, která mě obveselovala?
Jr 49,26: Proto jeho nejlepší padnou na jeho prostranstvích a všichni jeho bojovníci v onen den zajdou, je výrok Hospodina zástupů.
Jr 49,27: Na hradbách Damašku zanítím oheň a ten pozře paláce Ben-hadadovy."