Jr 20,14: Proklet buď den, v němž jsem se narodil. Den, v kterém mě má matka porodila, ať není požehnán.
Jr 20,15: Proklet buď muž, jenž zvěstoval mému otci: "Narodilo se ti dítě, chlapec," a udělal mu velkou radost.
Jr 20,16: Ať je ten muž jako města, která Hospodin nelítostně vyvrátil; ať zrána slyší úpěnlivé volání a za poledne válečný povyk.
Jr 20,17: Že mě neusmrtil hned v matčině lůně, aby mně má matka byla hrobem, aby její lůno bylo věčně těhotné!
Jr 20,18: Proč jsem vyšel z matčina lůna? Abych viděl trápení a strasti, aby v hanbě skončily mé dny?