Jr 2,20: "Už dávno jsi zlomila své jho, zpřetrhala svá pouta a řekla: »Nebudu sloužit modlám.« Ale na každém vysokém pahorku, pod každým zeleným stromem se, nevěstko, rozvaluješ.
Jr 2,21: A já jsem tě zasadil, révu ušlechtilou, samou spolehlivou sadbu. Jak ses mi mohla proměnit v révu planou a cizí?
Jr 2,22: Kdyby ses umyla potaší, vypotřebovala přemnoho louhu, zůstane přede mnou špína tvé nepravosti, je výrok Panovníka Hospodina."
Jr 2,23: "Jak můžeš říkat: »Neposkvrnila jsem se, za baaly jsem nechodila!« Podívej se na svou cestu v Údolí, přiznej, co jsi páchala, velbloudice, která se volně proháníš po svých cestách.
Jr 2,24: Divoká oslice, navyklá poušti, toužebně větříš! Kdo ji udrží v čas říje? Každý, kdo ji hledá, nalezne ji v jejím měsíci bez námahy.
Jr 2,25: Chraň se, ať nechodíš jednou bosa a hrdlo ať ti nevyschne žízní! Ale ty jsi řekla: »Zbytečné řeči. Nikoli, miluji cizáky a za nimi půjdu.«
Jr 2,26: Jako je zahanben dopadený zloděj, tak propadne hanbě dům izraelský i s králi a velmoži, s kněžími a proroky.
Jr 2,27: Dřevu říkají: »Ty jsi můj otec« a kameni: »Ty jsi mě zplodil,« a ke mně se obracejí zády, nikoli tváří. Ve zlý čas volají: »Povstaň a zachraň nás!«
Jr 2,28: Kde jsou tví bohové, které sis udělala? Ať vstanou a zachrání tě ve zlý čas, vždyť máš tolik bohů, kolik měst, Judo."