Jb 33,19: Bolestmi je kárán na svém loži, stálým svárem v kostech,
Jb 33,20: takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo.
Jb 33,21: Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět.
Jb 33,22: Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti.
Jb 33,23: Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to přímý člověk,
Jb 33,24: tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: »Vykup ho, ať do jámy nesestoupí; mám za něho výkupné.«
Jb 33,25: Jeho tělo bude svěžejší než v mládí, vrátí se do dnů dospívání.