J 6,1: Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.
J 6,2: Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.
J 6,3: Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.
J 6,4: Byly blízko židovské svátky velikonoční.
J 6,5: Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?"
J 6,6: To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.
J 6,7: Filip mu odpověděl: "Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo."
J 6,8: Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:
J 6,9: "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!"
J 6,10: Ježíš řekl: "Ať se všichni posadí!" Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
J 6,11: Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.
J 6,12: Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!"
J 6,13: Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
J 6,14: Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!"
J 6,15: Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.