J 6,1: Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.
J 6,2: Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.
J 6,3: Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.
J 6,4: Byly blízko židovské svátky velikonoční.
J 6,5: Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?"
J 6,6: To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit.
J 6,7: Filip mu odpověděl: "Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo."
J 6,8: Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra:
J 6,9: "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!"
J 6,10: Ježíš řekl: "Ať se všichni posadí!" Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc.
J 6,11: Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.
J 6,12: Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!"
J 6,13: Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
J 6,14: Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!"
J 6,15: Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.
J 6,16: Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
J 6,17: vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo, a Ježíš s nimi stále ještě nebyl.
J 6,18: Moře se vzdouvalo mocným náporem větru.
J 6,19: Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach.
J 6,20: On však jim řekl: "Já jsem to, nebojte se!"
J 6,21: Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.
J 6,22: Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami.
J 6,23: Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky.
J 6,24: Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat.
J 6,25: Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: "Mistře, kdy ses sem dostal?"
J 6,26: Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se.
J 6,27: Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť."
J 6,28: Řekli mu: "Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?"
J 6,29: Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal."
J 6,30: Řekli mu: "Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš?
J 6,31: Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: »Dal jim jíst chléb z nebe.«"
J 6,32: Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec.
J 6,33: Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu."
J 6,34: Řekli mu: "Pane, dávej nám ten chléb stále!"
J 6,35: Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.
J 6,36: Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.
J 6,37: Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,
J 6,38: neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;
J 6,39: a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.
J 6,40: Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den."
J 6,41: Židé proti němu reptali, že řekl: »Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.«
J 6,42: A říkali: "Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: »Sestoupil jsem z nebe«!"
J 6,43: Ježíš jim odpověděl: "Nereptejte mezi sebou!
J 6,44: Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.
J 6,45: Je psáno v prorocích: »Všichni budou vyučeni od Boha.« Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.
J 6,46: Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce.
J 6,47: Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný.
J 6,48: Já jsem chléb života.
J 6,49: Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.
J 6,50: Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.
J 6,51: Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa."
J 6,52: Židé se mezi sebou přeli: "Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?"
J 6,53: Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
J 6,54: Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
J 6,55: Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.
J 6,56: Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
J 6,57: Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.
J 6,58: To je ten chléb, který sestoupil z nebe - ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky."
J 6,59: To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.
J 6,60: Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?"
J 6,61: Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: "Nad tím se urážíte?
J 6,62: Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?
J 6,63: Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.
J 6,64: Ale někteří z vás nevěří." Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. -
J 6,65: A řekl: "Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce."
J 6,66: Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.
J 6,67: Ježíš řekl Dvanácti: "I vy chcete odejít?"
J 6,68: Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.
J 6,69: A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží."
J 6,70: Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel."
J 6,71: Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.