J 2,1: Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
J 2,2: na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
J 2,3: Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno."
J 2,4: Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina."
J 2,5: Matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli vám nařídí."
J 2,6: Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.
J 2,7: Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj.
J 2,8: Pak jim přikázal: "Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak.
J 2,9: Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha
J 2,10: a řekl mu: "Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli."
J 2,11: Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.
J 2,12: Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.
J 2,13: Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.
J 2,14: V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.
J 2,15: Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel
J 2,16: a prodavačům holubů poručil: "Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!"
J 2,17: Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: »Horlivost pro tvůj dům mne stráví.«
J 2,18: Židé mu řekli: "Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?"
J 2,19: Ježíš jim odpověděl: "Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím."
J 2,20: Tu řekli Židé: "Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?"
J 2,21: On však mluvil o chrámu svého těla.
J 2,22: Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.
J 2,23: Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.
J 2,24: Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;
J 2,25: nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.