J 18,1: Po těch slovech šel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada; a do ní vstoupil on i jeho učedníci.
J 18,2: Také Jidáš, který ho zradil, znal to místo, neboť Ježíš tam se svými učedníky často býval.
J 18,3: Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků, k tomu stráž od velekněží a farizeů, a přišli tam s pochodněmi, lucernami a zbraněmi.
J 18,4: Ježíš, který věděl všecko, co ho má potkat, vyšel a řekl jim: "Koho hledáte?"
J 18,5: Odpověděli mu: "Ježíše Nazaretského." Řekl jim: "To jsem já." Stál s nimi i Jidáš, který ho zradil.
J 18,6: Jakmile jim řekl »to jsem já«, couvli a padli na zem.
J 18,7: Opět se jich otázal: "Koho hledáte?" A oni řekli: "Ježíše Nazaretského."
J 18,8: Ježíš odpověděl: "Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte-li mne, nechte ostatní odejít."
J 18,9: Tak se mělo naplnit slovo, které řekl: »Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem ani jednoho.«
J 18,10: Šimon Petr vytasil meč, který měl u sebe, zasáhl jednoho veleknězova sluhu a uťal mu ucho. Ten sluha se jmenoval Malchos.
J 18,11: Ježíš řekl Petrovi: "Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?"
J 18,12: Vojáci s důstojníkem a židovská stráž se zmocnili Ježíše a spoutali ho.
J 18,13: Přivedli ho nejprve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem.
J 18,14: Byl to ten Kaifáš, který poradil židům, že je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid.
J 18,15: Za Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. Ten učedník byl znám veleknězi a vešel s Ježíšem do nádvoří veleknězova domu.
J 18,16: Petr zůstal venku před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, promluvil s vrátnou a zavedl Petra dovnitř.
J 18,17: Tu řekla služka vrátná Petrovi: "Nepatříš i ty k učedníkům toho člověka?" On řekl: "Nepatřím."
J 18,18: Poněvadž bylo chladno, udělali si sluhové a strážci oheň a stáli kolem něho, aby se ohřáli. I Petr stál s nimi a ohříval se.
J 18,19: Velekněz se dotazoval Ježíše na jeho učedníky a na jeho učení.
J 18,20: Ježíš mu řekl: "Já jsem mluvil k světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagóze a v chrámě, kde se shromažďují všichni židé, a nic jsem neříkal tajně.
J 18,21: Proč se mě ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem říkal. Ti přece vědí, co jsem řekl."
J 18,22: Po těch slovech jeden ze strážců, který stál poblíž, udeřil Ježíše do obličeje a řekl: "Tak se odpovídá veleknězi?"
J 18,23: Ježíš mu odpověděl: "Řekl-li jsem něco špatného, prokaž, že je to špatné. Jestliže to bylo správné, proč mě biješ?"
J 18,24: Annáš jej tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.
J 18,25: Šimon Petr stál ještě u ohně a ohříval se. Řekli mu: "Nejsi i ty z jeho učedníků?" On to zapřel: "Nejsem."
J 18,26: Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho, řekl: "Což jsem tě s ním neviděl v zahradě?"
J 18,27: Petr opět zapřel; a vtom zakokrhal kohout.
J 18,28: Od Kaifáše vedli Ježíše do místodržitelského paláce. Bylo časně zrána. Židé sami do paláce nevešli, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.
J 18,29: Pilát vyšel k nim ven a řekl: "Jakou obžalobu vznášíte proti tomu člověku?"
J 18,30: Odpověděli: "Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali."
J 18,31: Pilát jim řekl: "Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!" Židé mu odpověděli: "Nám není dovoleno nikoho popravit."
J 18,32: To aby se naplnilo slovo Ježíšovo, kterým naznačil, jakou smrtí má zemřít.
J 18,33: Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: "Ty jsi král židovský?"
J 18,34: Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?"
J 18,35: Pilát odpověděl: "Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?"
J 18,36: Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud."
J 18,37: Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."
J 18,38: Pilát mu řekl: "Co je pravda?" Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: "Já na něm žádnou vinu nenalézám.
J 18,39: Je zvykem, že vám o Velikonocích propouštím na svobodu jednoho vězně. Chcete-li, propustím vám toho židovského krále."
J 18,40: Na to se dali do křiku: "Toho ne, ale Barabáše!" Ten Barabáš byl vzbouřenec.
J 19,1: Tehdy dal Pilát Ježíše zbičovat.
J 19,2: Vojáci upletli z trní korunu, vložili mu ji na hlavu a přes ramena mu přehodili purpurový plášť.
J 19,3: Pak před něho předstupovali a říkali: "Buď pozdraven, králi židovský!" Přitom ho bili do obličeje.
J 19,4: Pilát znovu vyšel a řekl Židům: "Hleďte, vedu vám ho ven, abyste věděli, že na něm nenalézám žádnou vinu."
J 19,5: Ježíš vyšel ven s trnovou korunou na hlavě a v purpurovém plášti. Pilát jim řekl: "Hle, člověk!"
J 19,6: Když ho velekněží a jejich služebníci uviděli, dali se do křiku: "Ukřižovat, ukřižovat!" Pilát jim řekl: "Vy sami si ho ukřižujte! Já na něm vinu nenalézám."
J 19,7: Židé mu odpověděli: "My máme zákon, a podle toho zákona musí zemřít, protože se vydával za syna Božího."
J 19,8: Když to Pilát uslyšel, ještě více se ulekl.
J 19,9: Vešel znovu do paláce a řekl Ježíšovi: "Odkud jsi?" Ale Ježíš mu nedal žádnou odpověď.
J 19,10: Pilát mu řekl: "Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?"
J 19,11: Ježíš odpověděl: "Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu."
J 19,12: Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: "Jestliže ho propustíš, nejsi přítel císařův. Každý, kdo se vydává za krále, je proti císaři."
J 19,13: Když to Pilát uslyšel, dal vyvést Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném »Na dláždění«, hebrejsky Gabbatha.
J 19,14: Byl den přípravy před svátky velikonočními, kolem poledne. Pilát Židům řekl: "Hle, váš král!"
J 19,15: Oni se dali do křiku: "Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!" Pilát jim řekl: "Vašeho krále mám ukřižovat?" Velekněží odpověděli: "Nemáme krále, jen císaře."
J 19,16: Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován, a oni se Ježíše chopili.
J 19,17: Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota.
J 19,18: Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed.
J 19,19: Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský.
J 19,20: Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města; byl napsán hebrejsky, latinsky a řecky.
J 19,21: Židovští velekněží řekli Pilátovi: "Neměls psát »židovský král,« nýbrž »vydával se za židovského krále.«"
J 19,22: Pilát odpověděl: "Co jsem napsal, napsal jsem."
J 19,23: Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten šat byl beze švů, odshora vcelku utkaný.
J 19,24: Řekli si mezi sebou: "Netrhejme jej, ale losujme o něj, čí bude!" To proto, aby se naplnilo Písmo: »Rozdělili si mé šaty a o můj oděv metali los.« To tedy vojáci provedli.
J 19,25: U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská.
J 19,26: Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: "Ženo, hle, tvůj syn!"
J 19,27: Potom řekl tomu učedníkovi: "Hle, tvá matka!" V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.
J 19,28: Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: "Žízním."
J 19,29: Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.
J 19,30: Když Ježíš okusil octa, řekl: "Dokonáno jest." A nakloniv hlavu skonal.
J 19,31: Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži - na tu sobotu připadal totiž velký svátek - požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže.
J 19,32: Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním.
J 19,33: Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali,
J 19,34: ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda.
J 19,35: A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili.
J 19,36: Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: »Ani kost mu nebude zlomena.«
J 19,37: A na jiném místě Písmo praví: »Uvidí, koho probodli.«
J 19,38: Potom požádal Piláta Josef z Arimatie - byl to Ježíšův učedník, ale tajný, protože se bál Židů - aby směl Ježíšovo tělo sejmout z kříže. Když Pilát k tomu dal souhlas, Josef šel a tělo sňal.
J 19,39: Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci, a přinesl asi sto liber směsi myrhy a aloe.
J 19,40: Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je s těmi vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem.
J 19,41: V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní snový hrob, v němž dosud nikdo nebyl pochován.
J 19,42: Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.