J 11,45: Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho.
J 11,46: Ale někteří z nich šli k farizeům a oznámili jim, co učinil.
J 11,47: Velekněží a farizeové svolali radu a řekli: "Co si počneme? Ten člověk činí mnohá znamení.
J 11,48: Když proti němu nezakročíme, všichni v něj uvěří, a přijdou Římané a odejmou nám toto svaté místo i národ."
J 11,49: Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: "Vy ničemu nerozumíte;
J 11,50: nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ."
J 11,51: To však neřekl sám ze sebe, ale jako velekněz toho roku vyřkl proroctví, že Ježíš má zemřít za národ,
J 11,52: a nejenom za národ, ale také proto, aby rozptýlené děti Boží shromáždil v jedno.
J 11,53: Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.
J 11,54: Proto Ježíš už nechodil veřejně mezi Židy, ale odešel odtud do kraje blízko pouště, do města jménem Efraim, a tam zůstal s učedníky.
J 11,55: Bylo krátce před židovskými Velikonocemi a mnozí z té krajiny přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili.
J 11,56: Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: "Co myslíte? Přijde na svátky?"
J 11,57: Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout.