J 10,1: "Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
J 10,2: Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
J 10,3: Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.
J 10,4: Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.
J 10,5: Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají."
J 10,6: Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.
J 10,7: Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
J 10,8: Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.
J 10,9: Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
J 10,10: Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
J 10,11: Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
J 10,12: Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
J 10,13: Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
J 10,14: Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,
J 10,15: tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.
J 10,16: Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.
J 10,17: Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.
J 10,18: Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce."
J 10,19: Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
J 10,20: Mnozí z nich říkali: "Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?"
J 10,21: Jiní říkali: "Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?"
J 10,22: Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
J 10,23: Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.
J 10,24: Židé ho obklopili a řekli mu: "Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!"
J 10,25: Ježíš jim odpověděl: "Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví.
J 10,26: Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.
J 10,27: Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou
J 10,28: a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
J 10,29: Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.
J 10,30: Já a Otec jsme jedno."
J 10,31: Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
J 10,32: Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?"
J 10,33: Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."
J 10,34: Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: »Řekl jsem: jste bohové.«
J 10,35: Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit -
J 10,36: jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
J 10,37: Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
J 10,38: Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci."
J 10,39: Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
J 10,40: Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval.
J 10,41: Mnozí k němu přicházeli a říkali: "Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda."
J 10,42: A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.