Iz 40,12: Kdopak svou hrstí odměřil vodstvo a pídí nebesa změřil? Kdo shrnul v odměrku všechen prach země a hory odvážil na vahadlech, pahorky na vážkách?
Iz 40,13: Kdo změřil Hospodinova ducha a byl mu rádcem a vedl ho k poznání?
Iz 40,14: Kohopak o radu žádal, aby rozumnosti nabyl, aby ho poučil o stezce práva, naučil poznání a seznámil ho s cestami rozumnosti?
Iz 40,15: Hle, pronárody jsou jako kapka ve vědru, jak prášek na vahách. Ale on pozvedá ostrovy jak smítko.
Iz 40,16: Dříví Libanónu by na oheň nestačilo, jeho zvěř by nestačila pro zápalnou oběť.
Iz 40,17: Všechny pronárody nejsou před ním ničím, jsou mu méně nežli nic, než nicota.
Iz 40,18: Ke komu připodobníte Boha? Jakou podobu mu přisoudíte?
Iz 40,19: Řemeslník odleje modlu a zlatotepec ji potáhne zlatem, stříbrné řetízky přidělá zlatník.
Iz 40,20: Chudák, který na takovou oběť nemá, vybere dřevo, které netrouchniví, a vyhledá zručného řemeslníka, aby mu zhotovil modlu, jež by se neviklala.
Iz 40,21: Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi?
Iz 40,22: Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání.
Iz 40,23: Ten hodnostáře za nic nemá a jako s nicotou nakládá se soudci země.
Iz 40,24: Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož kořeny do země zapustila, zaduje na ně a oni schnou a vichr je odnáší jako slámu.
Iz 40,25: "Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?" praví Svatý.
Iz 40,26: "K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?" Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.
Iz 40,27: Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto: "Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo?"
Iz 40,28: Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze.
Iz 40,29: On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému.
Iz 40,30: Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají.
Iz 40,31: Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.
Iz 41,1: "Zmlkněte přede mnou, ostrovy, národy ať se oblečou v sílu, ať se přiblíží, ať potom promluví, přistupme společně k soudu.
Iz 41,2: Kdo vzbudil od východu muže, jemuž v patách kráčí spravedlnost? Poddává mu pronárody, podrobuje krále. Jeho mečem rozmetá je v prach, jeho lukem jako rozházenou slámu.
Iz 41,3: Žene je a sám klidně projde stezkou, na kterou jeho noha dosud nevstoupila.
Iz 41,4: Kdo to uskutečnil a vykonal? Ten, jenž od počátku povolává všechna pokolení. Já, Hospodin, jsem první, já budu též u posledních věcí."
Iz 41,5: Spatří to ostrovy a uleknou se, končiny země se roztřesou, přiblíží se a přijdou.
Iz 41,6: Navzájem si budou pomáhat a bratr bude povzbuzovat bratra: "Buď rozhodný!"
Iz 41,7: Řemeslník pobízí zlatníka, kovotepec kováře. Praví: "Spojme to! Bude to dobré!" Pak upevní modlu hřeby, aby se neviklala.
Iz 41,8: "A ty, Izraeli, služebníku můj, Jákobe, tebe jsem vyvolil, potomku Abrahama, mého přítele,
Iz 41,9: tebe jsem vychvátil z končin země, zavolal jsem tě z odlehlých míst, řekl jsem ti: »Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě.«
Iz 41,10: Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.
Iz 41,11: Hle, budou se stydět a hanbit všichni, kdo proti tobě planou hněvem, budou jak nic a zahynou odpůrci tvoji.
Iz 41,12: Budeš je hledat, ale nenajdeš ty, kdo na tebe dorážejí; budou jak nic, naprostá nicota, ti, kdo proti tobě válčí.
Iz 41,13: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za pravici, pravím ti: »Neboj se, já jsem tvá pomoc.«
Iz 41,14: Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova lidu. Já jsem tvá pomoc, je výrok Hospodinův, tvůj vykupitel je Svatý Izraele.
Iz 41,15: Hle, učiním tě okovaným smykem na mlácení, novým, z obou stran ostrým. Budeš mlátit a drtit hory, s pahorky naložíš jako s plevami.
Iz 41,16: Rozevěješ je a odnese je vítr, bouřlivý vichr je rozptýlí, ty však budeš jásat k chvále Hospodina, budeš se chlubit Svatým Izraele."