Iz 30,1: "Běda, synové umínění, je výrok Hospodinův, uskutečňujete záměry, ale ne moje, uzavíráte závazky, ale ne v mém duchu, vršíte hřích na hřích.
Iz 30,2: Odcházíte a sestupujete do Egypta, ale mých úst jste se nedoptali, záštitu hledáte u faraóna, utíkáte se do stínu Egypta.
Iz 30,3: Ale faraónova záštita vám bude k hanbě a utíkání do stínu Egypta k potupě.
Iz 30,4: Vaši velmoži jsou v Sóanu a poslové dosáhli Chánesu;
Iz 30,5: všichni se zklamou v lidu, který jim neprospěje, nebude jim ku pomoci ani ku prospěchu, ale k ostudě a hanbě."
Iz 30,6: Výnos o zvířatech v Negebu: Do země soužení a tísně, kde jsou lvice a lvi mezi nimi, zmije a ohnivý létající had, přivážejí Judejci na hřbetě oslů svůj majetek a na hrbech velbloudů své poklady lidu, který jim neprospěje.
Iz 30,7: Egyptská pomoc je prázdný přelud. Proto jsem je nazval: "Obluda vyřízená."