Iz 22,1: Výnos o Údolí vidění: Co je s tebou, že jsi celé vystoupilo na střechy,
Iz 22,2: město plné hluku, halasu, město rozjařené? Skolení tvoji nebyli skoleni mečem, nezemřeli v boji.
Iz 22,3: Do jednoho prchli všichni tvoji náčelníci; byli jati bez výstřelu z luku. Všichni tvoji zastižení byli do jednoho jati v dáli na útěku.
Iz 22,4: Proto jsem řekl: "Odvraťte ode mne oči, ať hořekuji a pláči; nesnažte se mě těšit nad zhoubou dcery mého lidu!"
Iz 22,5: Neboť den poděšení a pošlapání a rozruchu, den Panovníka, Hospodina zástupů, nastal v Údolí vidění, den zhroucení zdí a křiku o pomoc k hoře.
Iz 22,6: Élam zvedl toulec, vozy s posádkou a koně, a Kír obnažil štít.
Iz 22,7: Nejlepší z tvých dolin jsou plny vozů; jezdci zaujali postavení před branami.
Iz 22,8: Odkryto bylo Judovo zaštítění. Onoho dne jsi vzhlížel k výzbroji Domu lesa.
Iz 22,9: Viděli jste, jak mnoho bylo průlomů do města Davidova a shromažďovali jste vodu z Dolního rybníka.
Iz 22,10: Pořídili jste soupis domů v Jeruzalémě a strhávali jste domy pro zpevnění hradeb.
Iz 22,11: Mezi obojími hradbami jste zřídili nádrž pro vodu Starého rybníka. Nevzhlíželi jste však k tomu, který vše způsobil, a neohlíželi jste se na toho, který to odedávna připravoval.
Iz 22,12: Onoho dne Panovník, Hospodin zástupů, vyzval k pláči a k nářku a k vyholení lysiny a k přepásání žíněnou suknicí,
Iz 22,13: a hle, veselí a radost, porážení dobytka a zabíjení ovcí, jedení masa a pití vína. "Jezme a pijme, stejně zítra zemřeme!"
Iz 22,14: Mému sluchu však Hospodin zástupů zjevil: "Tato vaše nepravost jistotně nedojde smíření, zemřete," praví Panovník, Hospodin zástupů.
Iz 22,15: Toto praví Panovník, Hospodin zástupů: Jdi, vydej se k tomu hodnostáři, promluv k Šebnovi, správci domu:
Iz 22,16: "Co tu pohledáváš, koho tu máš, žes tu vytesal pro sebe hrob? Dal sis hrob vytesat vysoko, dal sis vyhloubit příbytek ve skále!
Iz 22,17: Hle, Hospodin tě odvrhne, odvrhne tě, ty hrdino, zabalí tě,
Iz 22,18: smotá, jako klubko tě svine, jako míč tě odhodí do široširé země. Tam umřeš a tam skončí tvé slavné vozy, pohano domu svého pána.
Iz 22,19: Srazím tě z tvého postavení; ze svého úřadu budeš svržen.
Iz 22,20: V onen den povolám svého služebníka Eljakíma, syna Chilkijášova.
Iz 22,21: Obléknu ho do tvé suknice, připevním mu tvoji šerpu, tvou vladařskou moc vložím do jeho rukou a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma i Judova domu.
Iz 22,22: Na jeho rameno vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.
Iz 22,23: Zarazím ho jako hřeb na spolehlivém místě a stane se stolcem slávy otcovského domu.
Iz 22,24: Ale zavěsí se na něj všechna váha otcovského domu, výhonky a odnože, všechny malé nádoby, jak misky, tak i všechny džbány."
Iz 22,25: "V onen den, je výrok Hospodina zástupů, povolí hřeb zaražený na spolehlivém místě, zlomí se, spadne a náklad, který je na něm, se zničí." Tak promluvil Hospodin.

Iz 36,1: Ve čtrnáctém roce vlády krále Chizkijáše vytáhl Sancheríb, král asyrský, proti všem opevněným městům judským a zmocnil se jich.
Iz 36,2: Asyrský král poslal nejvyššího číšníka z Lakíše do Jeruzaléma ke králi Chizkijášovi se silným vojskem. Ten se zastavil u strouhy Horního rybníka, který je u silnice k Valchářovu poli.
Iz 36,3: Vyšel k němu Eljakím, syn Chilkijášův, který byl správcem domu, Šebna, písař, a Jóach, syn Asafův, kancléř.
Iz 36,4: Nejvyšší číšník na ně zavolal: "Povězte Chizkijášovi: Toto praví velkokrál, král asyrský: Na co vlastně spoléháš?
Iz 36,5: Říkáš: »Pouhé slovo přinese radu i zmužilost k boji.« Nuže, na koho spoléháš, že se proti mně bouříš?
Iz 36,6: Hle, spoléháš na Egypt, na tu nalomenou třtinovou hůl. Kdokoli se o ni opře, tomu pronikne dlaní a propíchne ji. Takový je farao, král egyptský, vůči všem, kteří na něho spoléhají.
Iz 36,7: Řekneš mi snad: »Spoléháme na Hospodina, svého Boha,« ale je známo, že Chizkijáš odstranil jeho posvátná návrší a jeho oltáře a že Judovi a Jeruzalému poručil: »Pouze před tímto oltářem se budete klanět.«
Iz 36,8: Vsaď se tedy nyní s mým pánem, asyrským králem. Dám ti dva tisíce koní, dokážeš-li k nim sehnat jezdce!
Iz 36,9: Jak bys mohl odrazit jediného místodržitele z nejmenších služebníků mého pána, i když se spoléháš na Egypt pro jeho vozbu a jízdu!
Iz 36,10: Cožpak jsem vytáhl bez Hospodina proti této zemi, abych ji zničil? Hospodin mi nařídil: Vytáhni do této země a znič ji!"
Iz 36,11: Eljakím, Šebna a Jóach odpověděli nejvyššímu číšníkovi: "Mluv raději ke svým služebníkům aramejsky, vždyť rozumíme. Nemluv na nás judsky, aby to neslyšel lid, který je na hradbách."
Iz 36,12: Ale nejvyšší číšník odvětil: "Zdalipak mě můj pán poslal, abych mluvil tato slova k tvému pánovi a k tobě? Zdali ne k mužům, kteří obsadili hradby a budou jíst svá lejna a pít svou moč spolu s vámi?"
Iz 36,13: Nejvyšší číšník se postavil a volal judsky co nejhlasitěji: "Slyšte slova velkokrále, krále asyrského!
Iz 36,14: Toto praví král: »Ať vás Chizkijáš nepodvádí,« protože vás nedokáže vysvobodit!
Iz 36,15: Ať vás Chizkijáš nevede k spoléhání na Hospodina slovy: »Hospodin nás určitě vysvobodí a toto město nebude vydáno do rukou asyrského krále!«
Iz 36,16: Neposlouchejte Chizkijáše. Toto praví král asyrský: »Sjednejte se mnou dohodu a vyjděte ke mně. Každý z vás bude jíst ze své vinné révy a ze svého fíkovníku a pít vodu ze své cisterny,
Iz 36,17: dokud nepřijdu a nevezmu vás do země stejné, jako je země vaše, do země obilí a moštu, do země chleba a vinic.«
Iz 36,18: Jen ať vás Chizkijáš nepodněcuje slovy: »Hospodin nás vysvobodí.« Zdali někdo z bohů pronárodů vysvobodil svou zemi z rukou asyrského krále?
Iz 36,19: Kde byli bohové Chamátu a Arpádu? Kde byli bohové Sefarvajimu? Což vysvobodili z mých rukou Samaří?
Iz 36,20: Který ze všech bohů těchto zemí vysvobodil svou zemi z mých rukou? Že by Hospodin vysvobodil z mých rukou Jeruzalém?"
Iz 36,21: Oni však mlčeli. Ani slůvkem mu neodpovídali. Králův příkaz totiž zněl: "Neodpovídejte mu."
Iz 36,22: Eljakím, syn Chilkijášův, správce domu, Šebna, písař, a Jóach, syn Asafův, kancléř, přišli k Chizkijášovi s roztrženým rouchem a oznámili mu slova nejvyššího číšníka.