Gn 37,25: Pak se posadili, aby jedli chléb. Tu se rozhlédli a spatřili, jak od Gileádu přichází karavana Izmaelců; jejich velbloudi nesli ladanum, mastix a masti. Táhli s tím dolů do Egypta.
Gn 37,26: Juda řekl bratrům: "Čeho tím dosáhneme, když svého bratra zabijeme a jeho krev zatajíme?
Gn 37,27: Pojďte, prodejme ho Izmaelcům, ale sami na něho nesahejme; vždyť je to náš rodný bratr." Bratři ho uposlechli.
Gn 37,28: Když midjánští obchodníci jeli kolem, vytáhli Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelcům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.
Gn 37,29: Když se Rúben vrátil k cisterně, vidí, že tam Josef není. Roztrhl své roucho,
Gn 37,30: vrátil se k bratrům a naříkal: "Ten hoch tam není. Co si jen, co si jen počnu?"
Gn 37,31: Tu vzali bratři Josefovu suknici, porazili kozla a suknici namočili v krvi.
Gn 37,32: Tu pestře tkanou suknici pak dali donést otci se vzkazem: "Tohle jsme nalezli. Pozorně si to prosím prohlédni: Je to suknice tvého syna, nebo není?"
Gn 37,33: Když si ji prohlédl, zvolal: "Suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!"
Gn 37,34: I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní.
Gn 37,35: Přišli všichni jeho synové a všechny jeho dcery, aby ho potěšili, ale on se potěšit nedal. Naříkal: "Ve smutku sestoupím za synem do podsvětí." Tak oplakával otec Josefa.
Gn 37,36: A Medanci ho prodali do Egypta faraónovu dvořanu Potífarovi, veliteli tělesné stráže.