Gn 32,21: A dodejte: »Také tvůj otrok Jákob je za námi, neboť řekl: Darem, který jde přede mnou, chci ho usmířit a teprve potom spatřit jeho tvář. Snad mě přijme milostivě.«"
Gn 32,22: Šli tedy napřed s darem, zatímco on přenocoval oné noci v táboře.
Gn 32,23: A té noci vstal, vzal obě své ženy i obě své služky a jedenáct svých synů a přebrodil se přes Jabok.
Gn 32,24: Vzal je a převedl je přes potok se vším, co měl.
Gn 32,25: Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka.
Gn 32,26: Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil.
Gn 32,27: Neznámý řekl: "Pusť mě, vzešla jitřenka." Jákob však odvětil: "Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš."
Gn 32,28: Otázal se: "Jak se jmenuješ?" Odpověděl: "Jákob."
Gn 32,29: Tu řekl: "Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls."
Gn 32,30: A Jákob ho žádal: "Pověz mi přece své jméno!" Ale on odvětil: "Proč se ptáš na mé jméno?" A požehnal mu tam.
Gn 32,31: I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl: "Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život."
Gn 32,32: Slunce mu vzešlo, když minul Penúel, ale v kyčli byl chromý.
Gn 32,33: Synové Izraelovi nejedí až podnes šlachu při kyčelním kloubu, protože Bůh poranil Jákobovi šlachu kyčelního kloubu.