Gn 17,1: Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!
Gn 17,2: Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím."
Gn 17,3: Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil:
Gn 17,4: "Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů.
Gn 17,5: Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů.
Gn 17,6: Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou.
Gn 17,7: Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.
Gn 17,8: A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem."
Gn 17,9: Bůh dále Abrahamovi řekl: "Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovávat ve všech pokoleních.
Gn 17,10: Znamením mé smlouvy mezi mnou a vámi i tvým potomstvem, kterou budete zachovávat, bude toto: Každý mezi vámi, kdo je mužského pohlaví, bude obřezán.
Gn 17,11: Dáte obřezat své neobřezané tělo a to bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi.
Gn 17,12: Po všechna pokolení každý, kdo je mezi vámi mužského pohlaví, bude osmého dne po narození obřezán, doma zrozený i koupený za stříbro od kteréhokoli cizince, který není z tvého potomstva.
Gn 17,13: Musí být obřezán každý zrozený v tvém domě i koupený za stříbro. Tak bude má smlouva pro znamení na vašem těle smlouvou věčnou.
Gn 17,14: Neobřezanec, který by nedal své neobřezané tělo obřezat, bude ze svého lidu vyobcován; porušil mou smlouvu."
Gn 17,15: Bůh také Abrahamovi řekl: "Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (to je Kněžna).
Gn 17,16: Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů."
Gn 17,17: Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl: "Což se může narodit syn stoletému? Cožpak bude Sára rodit v devadesáti?"
Gn 17,18: Proto Abraham Bohu řekl: "Kéž by Izmael žil v tvé blízkosti!"
Gn 17,19: Bůh však pravil: "A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Bude se smát). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.
Gn 17,20: A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ.
Gn 17,21: Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase."
Gn 17,22: Bůh skončil rozmluvu s Abrahamem a vystoupil od něho.
Gn 17,23: Abraham tedy vzal svého syna Izmaela a všechny zrozené ve svém domě i všechny koupené za stříbro, všechnu svou čeleď mužského pohlaví, a obřezal jejich neobřezané tělo hned toho dne, kdy k němu Bůh promluvil.
Gn 17,24: Abrahamovi bylo devětadevadesát let, když jeho neobřezané tělo bylo obřezáno.
Gn 17,25: Jeho synu Izmaelovi bylo třináct let, když bylo jeho neobřezané tělo obřezáno.
Gn 17,26: Abraham i jeho syn Izmael byli obřezáni v týž den.
Gn 17,27: Také všechna jeho čeleď, ať doma zrození či za stříbro od cizince koupení, byli obřezáni spolu s ním.
Gn 18,1: I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.
Gn 18,2: Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi
Gn 18,3: a řekl: "Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
Gn 18,4: Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.
Gn 18,5: Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka." Odvětili: "Učiň, jak říkáš."
Gn 18,6: Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: "Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby."
Gn 18,7: Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.
Gn 18,8: Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.
Gn 18,9: Pak se ho otázali: "Kde je tvá žena Sára?" Odpověděl: "Tady ve stanu."
Gn 18,10: I řekl jeden z nich: "Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna." Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
Gn 18,11: Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.
Gn 18,12: Zasmála se v duchu a řekla si: "Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec."
Gn 18,13: Tu Hospodin Abrahamovi řekl: "Pročpak se Sára směje a říká: »Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?«
Gn 18,14: Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna."
Gn 18,15: Sára však zapírala: "Nesmála jsem se," protože se bála. On však řekl: "Ale ano, smála ses."
Gn 18,16: Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil.
Gn 18,17: Tu Hospodin řekl: "Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit?
Gn 18,18: Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země.
Gn 18,19: Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil.«"
Gn 18,20: Hospodin dále pravil: "Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký,
Gn 18,21: že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je."
Gn 18,22: Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem.
Gn 18,23: I přistoupil Abraham a řekl: "Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého?
Gn 18,24: Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých?
Gn 18,25: Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?"
Gn 18,26: Hospodin odvětil: "Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu."
Gn 18,27: Abraham pokračoval: "Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel:
Gn 18,28: Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?" Odvětil: "Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět."
Gn 18,29: On však k němu mluvil ještě dále: "Možná, že se jich tam najde čtyřicet." Pravil: "Neudělám to kvůli těm čtyřiceti."
Gn 18,30: I řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále: Možná, že se jich tam najde třicet." Pravil: "Neučiním to, najdu-li jich tam třicet."
Gn 18,31: Řekl pak: "Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet." Pravil: "Nezahladím je kvůli těm dvaceti."
Gn 18,32: Nato řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset." Pravil: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti."
Gn 18,33: Hospodin po skončení rozmluvy s Abrahamem odešel a Abraham se vrátil ke svému místu.