Gn 17,1: Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!
Gn 17,2: Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím."
Gn 17,3: Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil:
Gn 17,4: "Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů.
Gn 17,5: Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů.
Gn 17,6: Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou.
Gn 17,7: Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.
Gn 17,8: A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem."