Gn 12,1: I řekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.
Gn 12,2: Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním!
Gn 12,3: Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země."
Gn 12,4: A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal. Šel s ním také Lot. Abramovi bylo sedmdesát pět let, když odešel z Cháranu.
Gn 12,5: Vzal svou ženu Sáraj a Lota, syna svého bratra, se vším jměním, jehož nabyli, i duše, které získali v Cháranu. Vyšli a ubírali se do země kenaanské a přišli tam.
Gn 12,6: Abram prošel zemí až k místu Šekemu, až k božišti Móre; tehdy v té zemi byli Kenaanci.
Gn 12,7: I ukázal se Abramovi Hospodin a řekl: "Tuto zemi dám tvému potomstvu." Proto tam Abram vybudoval oltář Hospodinu, který se mu ukázal.
Gn 12,8: Odtud táhl dál na horu, která je východně od Bét-elu, a postavil svůj stan mezi Bét-elem na západě a Ajem na východě. Také tam vybudoval Hospodinu oltář a vzýval Hospodinovo jméno.
Gn 12,9: Pak se vydal na další cestu směrem k Negebu.
Gn 12,10: I nastal v zemi hlad. Tu Abram sestoupil do Egypta, aby tam pobyl jako host, neboť na zemi těžce doléhal hlad.
Gn 12,11: Když už se chystal vejít do Egypta, řekl své ženě Sáraji: "Vím dobře, že jsi žena krásného vzhledu.
Gn 12,12: Až tě spatří Egypťané, řeknou si: »To je jeho žena.« Mne zabijí a tebe si ponechají živou.
Gn 12,13: Říkej tedy, žes mou sestrou, aby se mi kvůli tobě dobře dařilo a abych tvou zásluhou zůstal naživu."
Gn 12,14: Když pak Abram vešel do Egypta, spatřili Egypťané tu ženu, jak velice je krásná.
Gn 12,15: Spatřila ji také faraónova knížata a vychválila ji faraónovi. Byla proto vzata do domu faraóna
Gn 12,16: a ten kvůli ní prokázal Abramovi mnoho dobrého, takže měl brav a skot a osly i otroky a otrokyně i oslice a velbloudy.
Gn 12,17: Ale faraóna a jeho dům ranil Hospodin velikými ranami kvůli Abramově ženě Sáraji.
Gn 12,18: Farao tedy Abrama předvolal a řekl: "Jak ses to ke mně zachoval? Proč jsi mi nepověděl, že to je tvá žena?
Gn 12,19: Proč jsi říkal: »To je má sestra?« Vždyť já jsem si ji vzal za ženu. Tady ji máš, vezmi si ji a jdi!"
Gn 12,20: A farao o něm vydal svým lidem příkaz. Vyhostili jej i jeho ženu se vším, co měl.
Gn 13,1: I vystoupil Abram z Egypta se svou ženou a se vším, co měl, do Negebu; byl s ním i Lot.
Gn 13,2: Abram byl velice zámožný, měl stáda, stříbro i zlato.
Gn 13,3: Postupoval po stanovištích od Negebu až k Bét-elu, na místo mezi Bét-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan,
Gn 13,4: k místu, kde předtím postavil oltář; tam vzýval Abram Hospodinovo jméno.
Gn 13,5: Také Lot, který putoval s Abramem, měl brav a skot i stany.
Gn 13,6: Země jim však nevynášela tolik, aby mohli sídlit pospolu, a jejich jmění bylo tak značné, že nemohli sídlit pohromadě.
Gn 13,7: Proto došlo k rozepři mezi pastýři stáda Abramova a pastýři stáda Lotova. Tehdy v zemi sídlili Kenaanci a Perizejci.
Gn 13,8: Tu řekl Abram Lotovi: "Ať nejsou rozepře mezi mnou a tebou a mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme muži bratři.
Gn 13,9: Zdalipak není před tebou celá země? Odděl se prosím ode mne. Dáš-li se nalevo, já se dám napravo. Dáš-li se ty napravo, já se dám nalevo."
Gn 13,10: Lot se rozhlédl a spatřil celý okrsek Jordánu směrem k Sóaru, že je celý zavlažován, že je jako zahrada Hospodinova, jako země egyptská. To bylo předtím, než Hospodin zničil Sodomu a Gomoru.
Gn 13,11: Proto si Lot vybral celý okrsek Jordánu a odtáhl na východ. Tak se od sebe oddělili.
Gn 13,12: Abram se usadil v zemi kenaanské a Lot se usadil v městech toho okrsku a stanoval až u Sodomy.
Gn 13,13: Sodomští muži však byli před Hospodinem velice zlí a hříšní.
Gn 13,14: Poté, co se Lot od něho oddělil, řekl Hospodin Abramovi: "Rozhlédni se z místa, na němž jsi, pohlédni na sever i na jih, na východ i na západ,
Gn 13,15: neboť celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu až navěky.
Gn 13,16: A učiním, že tvého potomstva bude jako prachu země. Bude-li kdo moci sečíst prach země, pak bude i tvé potomstvo sečteno.
Gn 13,17: Teď projdi křížem krážem tuto zemi, neboť ti ji dávám."
Gn 13,18: Hnul se tedy Abram se stany, přišel a usadil se při božišti Mamre, které je u Chebrónu. I tam vybudoval Hospodinu oltář.
Gn 14,1: V oněch dnech šineárský král Amráfel, elasarský král Arjók, élamský král Kedorlaómer a král pronárodů Tideál
Gn 14,2: vedli válku proti Bérovi, králi sodomskému, Biršovi, králi gomorskému, Šineábovi, králi ademskému, Šemeberovi, králi sebójskému, a králi z Bely, což je Sóar.
Gn 14,3: Tito všichni tvořili spolek při dolině Sidímu, kde je nyní Solné moře.
Gn 14,4: Dvanáct let otročili Kedorlaómerovi, třináctého roku se vzbouřili.
Gn 14,5: Čtrnáctého roku přitáhl Kedorlaómer a králové, kteří byli s ním, a pobili Refájce v Aštarót-karnajimu, Zuzejce v Hámu, Emejce na planině kirjatajimské
Gn 14,6: a Chorejce v jejich horách seírských až k El-páranu, který leží proti stepi.
Gn 14,7: Pak přitáhli obchvatem k Én-mišpátu, což je Kádeš, a pobili vše na poli Amálekovců i Emorejce, kteří sídlili v Chasesón-támaru.
Gn 14,8: Tu vytáhl král sodomský a král gomorský a král ademský a král sebójský a král belský, totiž sóarský, a seřadili se v dolině Sidímu k boji proti nim, to jest:
Gn 14,9: proti élamskému králi Kedorlaómerovi, králi pronárodů Tideálovi, šineárskému králi Amráfelovi a elasarskému králi Arjókovi; čtyři králové stáli proti pěti.
Gn 14,10: Dolina Sidím je plná asfaltových studní. Král sodomský a gomorský se do nich při útěku propadli. Ti, kteří zůstali, utekli do hor.
Gn 14,11: Útočníci pak pobrali všechno jmění Sodomy a Gomory i všechny potraviny a odtáhli.
Gn 14,12: Vzali s sebou též Abramova synovce Lota s jeho jměním, sídlil totiž v Sodomě, a odtáhli.
Gn 14,13: Tu přišel uprchlík a pověděl o tom Hebreji Abramovi, který bydlil při božišti Emorejce Mamreho, bratra Eškólova a bratra Anérova; ti byli s Abramem spjati smlouvou.
Gn 14,14: Když Abram uslyšel, že jeho bratr byl zajat, vytrhl se svými třemi sty osmnácti zasvěcenci, zrozenými v jeho domě, a sledoval útočníky až k Danu.
Gn 14,15: V noci se pak proti nim se svými služebníky rozestavil a pobíjel je a pronásledoval až po Chóbu, jež je na sever od Damašku.
Gn 14,16: Všechno jmění přinesl zpět a nazpět přivedl též svého bratra Lota s jeho jměním, i ženy a lid.
Gn 14,17: Když se vracel po vítězství nad Kedorlaómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně, vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve, což je Dolina královská.
Gn 14,18: A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha nejvyššího.
Gn 14,19: Požehnal mu: "Požehnán buď Abram Bohu nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země.
Gn 14,20: Požehnán buď sám Bůh nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky." Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.
Gn 14,21: Pak řekl Abramovi král Sodomy: "Dej mi lidi, a jmění si nech."
Gn 14,22: Abram však sodomskému králi odvětil: "Pozdvihl jsem ruku k přísaze Hospodinu, Bohu nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země,
Gn 14,23: že z ničeho, co je tvé, nevezmu nitku ani řemínek k opánkům, abys neřekl: »Já jsem učinil Abrama bohatým.«
Gn 14,24: Sám nechci nic, jen to, co snědla družina, a podíl pro muže, kteří šli se mnou; Anér, Eškól a Mamre, ti ať vezmou svůj podíl."