Ga 3,6: Pohleďte na Abrahama: »uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.«
Ga 3,7: Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.
Ga 3,8: Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: »V tobě dojdou požehnání všechny národy.«
Ga 3,9: A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem.
Ga 3,10: Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: »Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.«
Ga 3,11: Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: »Spravedlivý bude živ z víry.«
Ga 3,12: Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: »Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.«
Ga 3,13: Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: »Proklet je každý, kdo visí na dřevě.«
Ga 3,14: To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru.
Ga 3,15: Bratří, znázorním to příkladem: Ani lidskou závěť jednou právoplatně potvrzenou nemůže nikdo zrušit nebo k ní něco přidat.
Ga 3,16: Slib byl dán Abrahamovi a »jeho potomku«; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus.
Ga 3,17: Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno právoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon, vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib.
Ga 3,18: Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo by založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem.