Ez 19,1: Ty pak začni žalozpěv nad izraelskými předáky.
Ez 19,2: Zapěj: Kdo byla tvá matka? Lvice, jež odpočívala mezi lvy, mezi mladými lvy chovala svá lvíčata.
Ez 19,3: Když odchovala jedno ze svých lvíčat, stal se z něho mladý lev, naučil se trhat kořist a požírat lidi.
Ez 19,4: Doslechly se o něm pronárody, byl polapen v jejich pasti; odvlekli ho za háky v chřípí do egyptské země.
Ez 19,5: Když lvice viděla, že čeká marně, pozbyla naděje. I vzala jedno ze svých lvíčat a učinila z něho mladého lva.
Ez 19,6: Ten se procházel mezi lvy, stal se mladým lvem, naučil se trhat kořist a požírat lidi.
Ez 19,7: Bořil jejich paláce a v trosky obracel jejich města, jeho řevem zpustla země se vším, co je na ní.
Ez 19,8: Vypravily se na něho pronárody z okolních krajin, rozprostřely na něho svou síť, byl polapen v jejich pasti.
Ez 19,9: Dali jej do klece, za háky jej dovlekli ke králi babylónskému, dovlekli ho do pevností, aby již nebylo slyšet jeho řev na horách izraelských.
Ez 19,10: Tvá matka jako vinná réva, podobně jako ty, byla zasazena u vody; byla plodná a bujně vzrostlá pro hojnost vod.
Ez 19,11: Měla mohutné sněti, vhodné na žezla vladařů, svým vzrůstem se vypínala nad košaté stromy, bylo ji vidět pro její výšku i množství větvoví.
Ez 19,12: Avšak byla vyrvána v rozhořčení, pohozena na zem a východní vítr vysušil její plody. Její mohutné sněti byly ulámány, uschly a pozřel je oheň.
Ez 19,13: Nyní je přesazena do stepi, do země vyprahlé a žíznivé.
Ez 19,14: Ze snětí vyšlehl oheň, pozřel její větve i plody; nezbyla na ní žádná mohutná sněť, odnož vhodná na vladařské žezlo. To je žalozpěv a jako žalozpěv se bude zpívat.