Dt 22,13: Když si muž vezme ženu a vejde k ní, ale pak ji bude nenávidět,
Dt 22,14: obviní ji ze špatnosti a bude o ní roznášet zlou pověst tím, že bude říkat: "Vzal jsem si tuto ženu, přiblížil jsem se k ní, ale zjistil jsem, že není panna,"
Dt 22,15: tedy otec té dívky a její matka přinesou důkaz dívčina panenství do brány ke starším města.
Dt 22,16: Otec té dívky řekne starším: "Tomu muži jsem dal za ženu svou dceru, ale on ji teď nenávidí.
Dt 22,17: Hle, obviňuje ji ze špatnosti a říká: Zjistil jsem, že tvoje dcera nebyla panna. Tady je důkaz panenství mé dcery." A rozprostřou roušku před staršími města.
Dt 22,18: I vezmou starší toho města onoho muže a ztrestají ho.
Dt 22,19: Dají mu pokutu sto šekelů stříbra a předají je otci té dívky, protože roznášel zlou pověst o izraelské panně. Ta zůstane jeho ženou. Po celý svůj život ji nesmí propustit.
Dt 22,20: Jestliže však byla ta řeč pravdivá a u té dívky nebylo shledáno, že je panna,
Dt 22,21: tedy vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, mužové jejího města ji ukamenují a zemře, neboť tím, že smilnila v domě svého otce, dopustila se v Izraeli hanebnosti. Tak odstraníš zlo ze svého středu.