Dt 1,5: V Zajordání v moábské zemi začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:
Dt 1,6: Hospodin, náš Bůh, k nám promluvil na Chorébu: "Dosti dlouho jste již pobyli na této hoře.
Dt 1,7: Obraťte se a táhněte dál, vstupte na pohoří Emorejců a ke všem jejich sousedům na pustině, v pohoří i v Přímořské nížině, v Negebu a na mořském pobřeží, jděte do kenaanské země a na Libanón až k veliké řece, řece Eufratu.
Dt 1,8: Hleď, předal jsem vám zemi. Jděte obsadit zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji dá jim a jejich potomstvu."
Dt 1,9: V oné době jsem vám řekl: "Nemohu vás sám unést.
Dt 1,10: Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil; je vás dnes takové množství jako hvězd na nebi.
Dt 1,11: Nechť vás Hospodin, Bůh vašich otců, rozhojní ještě tisíckrát, nechť vám žehná, jak vám přislíbil.
Dt 1,12: Jak bych mohl sám unést vaše těžkosti, břemena a spory!
Dt 1,13: Přiveďte ze svých kmenů moudré, rozumné a zkušené muže a já je učiním vašimi náčelníky."
Dt 1,14: Odpověděli jste mi: "Ta věc, kterou navrhuješ učinit, je dobrá."
Dt 1,15: Vzal jsem tedy představitele vašich kmenů, moudré a zkušené muže, a ustanovil jsem je za vaše náčelníky, za velitele nad tisíci, nad sty, padesáti a deseti a za správce vašich kmenů.
Dt 1,16: V oné době jsem také přikázal vašim soudcům: "Vyslechněte své bratry a suďte každého v rozepři s jeho bratrem i s bezdomovcem spravedlivě.
Dt 1,17: Při soudu nebuďte straničtí, vyslechněte jak malého, tak velkého a nikoho se nelekejte; soud je věcí Boží. Záležitost, která bude pro vás obtížná, předložte mně a já ji vyslechnu."
Dt 1,18: V oné době jsem vám přikázal všechno, co máte dělat.
Dt 1,19: Od Chorébu jsme pak táhli dál a šli jsme celou tou velikou a hroznou pouští, kterou jste viděli, cestou k Emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme přišli do Kádeš-barneje.
Dt 1,20: Tu jsem vám řekl: "Přišli jste až k Emorejskému pohoří, které nám dává Hospodin, náš Bůh.
Dt 1,21: Hleď, Hospodin, tvůj Bůh, předal tu zemi tobě. Vytáhni a obsaď ji, jak ti poručil Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj se a neděs."
Dt 1,22: Ale vy všichni jste ke mně přistoupili s návrhem: "Pošleme před sebou muže, aby nám obhlédli zemi a podali nám zprávu o cestě, kterou máme táhnout, i o městech, do nichž máme vstoupit."
Dt 1,23: Pokládal jsem to za dobré, proto jsem z vás vybral dvanáct mužů, po jednom z každého kmene.
Dt 1,24: Ti se vypravili na výzvědy, vystoupili na pohoří a přišli až do úvalu Eškólu.
Dt 1,25: Vzali s sebou z plodů té země, přinesli k nám dolů a podali nám zprávu: "Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá."
Dt 1,26: Ale vy jste nechtěli táhnout a vzpírali jste se rozkazu Hospodina, svého Boha.
Dt 1,27: Žehrali jste na něj ve svých stanech a říkali: "Hospodin nás vyvedl z egyptské země z nenávisti, aby nás vydal do rukou Emorejců, a tak nás vyhladil.
Dt 1,28: Kam to táhneme? Naši bratři nás zbavili odvahy, když řekli: Viděli jsme tam lid větší a vyšší než jsme my, města veliká a opevněná až k nebi, dokonce i Anákovce."
Dt 1,29: Tu jsem vám řekl: "Nemějte strach a nebojte se jich.
Dt 1,30: Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, bude bojovat za vás, jak to před vašima očima učinil s vámi v Egyptě
Dt 1,31: i v poušti, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí muž svého syna, po celé cestě, kterou jste prošli, až jste došli k tomuto místu."
Dt 1,32: Přesto teď nevěříte Hospodinu, svému Bohu,
Dt 1,33: který chodí cestou před vámi, aby vám vyhlédl místo k táboření, a ukazuje vám cestu, po níž máte jít, za noci v ohni a ve dne v oblaku.
Dt 1,34: Když Hospodin vyslechl vaše slova, rozlítil se a přísahal:
Dt 1,35: "Věru, nikdo z mužů tohoto zlého pokolení nespatří tu dobrou zemi, kterou jsem přísahal dát jejich otcům.
Dt 1,36: Jenom Káleb, syn Jefunův, ten ji spatří, jemu a jeho synům dám zemi, na níž stanula jeho noha, protože se cele oddal Hospodinu."
Dt 1,37: Kvůli vám se Hospodin rozhněval i na mne. Řekl: "Ani ty tam nevejdeš.
Dt 1,38: Jozue, syn Núnův, který ti je k službě, ten tam vejde. Posilni ho, neboť on rozdělí Izraeli zemi v dědictví.
Dt 1,39: Dám ji vašim dětem, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí nepřátel; vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznávají dobro od zla, ti tam vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.
Dt 1,40: Ale vy se obraťte a táhněte do pouště cestou k Rákosovému moři."
Dt 1,41: Tu jste mi odpověděli: "Zhřešili jsme proti Hospodinu. Chceme táhnout a bojovat tak, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh." Pak se každý z vás opásal svou válečnou zbrojí a chystali jste se lehkovážně vystoupit na pohoří.
Dt 1,42: Hospodin mi však řekl: "Vyřiď jim: Netáhněte a nebojujte, neboť já mezi vámi nebudu, a budete od svých nepřátel poraženi."
Dt 1,43: Mluvil jsem k vám, ale vy jste neposlechli, vzepřeli jste se Hospodinovu rozkazu a opovážlivě jste vystoupili na pohoří.
Dt 1,44: Emorejci, sídlící na tom pohoří, vyrazili proti vám, hnali se za vámi jako vosy a rozprášili vás po Seíru až do Chormy.
Dt 1,45: Tu jste se vrátili a plakali před Hospodinem, ale Hospodin váš hlas nevyslyšel, nepopřál vám sluchu.
Dt 1,46: Proto jste museli po mnoho dní zůstat v Kádeši; zůstali jste tam téměř rok.