2S 7,1: Když král už sídlil ve svém domě a Hospodin mu dopřál klid ode všech jeho okolních nepřátel,
2S 7,2: tu řekl král proroku Nátanovi: "Hleď, já sídlím v domě cedrovém, a Boží schrána sídlí pod stanovou houní."
2S 7,3: Nátan králi odvětil: "Jen udělej vše, co máš na srdci, neboť Hospodin je s tebou."
2S 7,4: Ale té noci se stalo slovo Hospodinovo k Nátanovi:
2S 7,5: "Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi chceš vybudovat dům, abych v něm sídlil?
2S 7,6: Nesídlil jsem v domě od toho dne, kdy jsem syny Izraele vyvedl z Egypta, až do dne tohoto. Přecházel jsem se stanem a s příbytkem.
2S 7,7: Ať jsem přecházel se všemi Izraelci kudykoli, zdalipak jsem kdy řekl některému z izraelských vůdců, jemuž jsem přikázal pást Izraele, svůj lid: »Proč mi nezbudujete cedrový dům?«
2S 7,8: Nyní tedy promluvíš takto k mému služebníku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal jsem tě z pastvin od stáda, abys byl vévodou nad mým lidem, nad Izraelem.
2S 7,9: Byl jsem s tebou, ať jsi šel kamkoli. Vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Tvé jméno jsem učinil tak veliké, jako je jméno velikánů na zemi.
2S 7,10: I svému lidu, Izraeli, jsem připravil místo a zasadil jej; tam bude bydlet a už nikdy nebude znepokojován, už jej nebudou ponižovat bídáci jako dřív,
2S 7,11: ode dne, kdy jsem správou svého izraelského lidu pověřil soudce. Tobě jsem dopřál klid ode všech tvých nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že on vybuduje dům tobě.
2S 7,12: Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království.
2S 7,13: Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky.
2S 7,14: Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka.
2S 7,15: Avšak svoje milosrdenství mu neodejmu, jako jsem je odňal Saulovi, kterého jsem před tebou odvrhl.
2S 7,16: Tvůj dům a tvé království budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn."
2S 7,17: Nátan k Davidovi promluvil ve smyslu všech těchto slov a celého tohoto vidění.
2S 7,18: Král David pak vešel, usedl před Hospodinem a řekl: "Co jsem já, Panovníku Hospodine, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem?
2S 7,19: A i to bylo v tvých očích málo, Panovníku Hospodine. Dokonce přislibuješ domu služebníka svého dlouhá léta. Takové naučení dopřáváš člověku, Panovníku Hospodine.
2S 7,20: O čem by ještě mohl David k tobě promluvit? Panovníku Hospodine, ty znáš svého služebníka.
2S 7,21: Pro své slovo a podle svého srdce jsi učinil celou tuto velikou věc a dal o ní vědět svému služebníku.
2S 7,22: Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli.
2S 7,23: Kdo je jako tvůj lid, jako Izrael, jediný pronárod na zemi, jejž si Bůh přišel vykoupit jako svůj lid, a tak si učinil jméno! Vykonal jsi pro něj veliké a hrozné věci, pro svou zemi, před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta, z pronárodů, z jeho bohů.
2S 7,24: Pevně jsi podepřel svůj izraelský lid, je tvým lidem navěky. A sám ses jim stal, Hospodine, Bohem.
2S 7,25: Nyní tedy, Hospodine Bože, potvrď navěky své slovo, které jsi promluvil o svém služebníku a o jeho domě. Učiň, jak jsi promluvil.
2S 7,26: Ať je navěky veliké tvé jméno, ať se říká: »Hospodin zástupů je Bůh nad Izraelem.« A dům tvého služebníka Davida ať je před tebou pevný.
2S 7,27: Neboť ty, Hospodine zástupů, Bože Izraele, jsi svému služebníku ohlásil: »Vybuduji ti dům.« Proto tvůj služebník našel odvahu modlit se k tobě tuto modlitbu.
2S 7,28: Ano, Panovníku Hospodine, ty sám jsi Bůh, tvá slova jsou pravda. Přislíbil jsi svému služebníku takové dobrodiní.
2S 7,29: Nyní tedy požehnej laskavě domu svého služebníka, aby trval před tebou navěky. Vždyť jsi to, Panovníku Hospodine, přislíbil. Tvým požehnáním bude dům tvého služebníka požehnán navěky."