2S 1,1: Po Saulově smrti se David vrátil z vítězné bitvy s Amálekem a zůstal dva dny v Siklagu.
2S 1,2: Třetího dne přišel nějaký muž ze Saulova tábora s roztrženým šatem a s prstí na hlavě. Přišel k Davidovi, padl na zem a poklonil se.
2S 1,3: David se ho zeptal: "Odkud jdeš?" On mu řekl: "Unikl jsem z izraelského tábora."
2S 1,4: David se dále tázal: "Pověz, co se stalo?" On řekl, že lid utekl z bitvy, že také mnoho lidu padlo a našlo smrt, že i Saul a jeho syn Jónatan zahynuli.
2S 1,5: David se zeptal mládence, který mu to oznámil: "Jak víš, že zemřel Saul a jeho syn Jónatan?"
2S 1,6: Mládenec, který mu to oznámil, odvětil: "Náhodou jsem se ocitl v pohoří Gilbóa. A hle, Saul se opíral o své kopí a vozy a jezdci už na něj dotírali.
2S 1,7: Ještě se obrátil, spatřil mě a zavolal na mě. Ozval jsem se: »Tu jsem.«
2S 1,8: Zeptal se: »Kdo jsi?« Odvětil jsem mu: »Jsem Amálekovec.«
2S 1,9: Vyzval mě: »Postav se ke mně a usmrť mě, neboť mě svírá smrtelná křeč, ale ještě je ve mně život.«
2S 1,10: Postavil jsem se k němu a usmrtil jsem ho. Poznal jsem, že po svém pádu stejně nebude živ. Sňal jsem mu z hlavy královskou čelenku a z paže náramek a přinesl jsem je sem svému pánu."
2S 1,11: David uchopil svůj šat a roztrhl jej, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním.
2S 1,12: Naříkali, plakali a postili se až do večera pro Saula a pro jeho syna Jónatana i pro Hospodinův lid, pro dům izraelský, že padli mečem.
2S 1,13: David se zeptal mládence, který mu to oznámil: "Odkud jsi?" On řekl: "Jsem syn amálekovského bezdomovce."
2S 1,14: David se na něj rozkřikl: "Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zahubit Hospodinova pomazaného?"
2S 1,15: David zavolal jednoho z družiny a poručil: "Přistup a sraz ho!" A on ho ubil k smrti.
2S 1,16: David mu totiž řekl: "Krev, kterou jsi prolil, ať padne na tvou hlavu. Tvá ústa tě usvědčila, když jsi řekl: »Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.«"
2S 1,17: I zpíval David nad Saulem a nad jeho synem Jónatanem tento žalozpěv.
2S 1,18: Vyzval také Judejce, aby se při něm učili zacházet s lukem. Je zapsán v Knize Přímého.
2S 1,19: "Ozdoba tvá, Izraeli, na tvých návrších skolena leží. Tak padli bohatýři!
2S 1,20: Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte to v ulicích Aškalónu, ať se neradují dcery pelištejské, dcery neobřezanců ať nejásají.
2S 1,21: Hory v Gilbóe, rosa ani déšť ať na vás nesestoupí, ať se v oběť nepozdvihuje nic z vašich polí, neboť tam byl pohozen štít bohatýrů, štít Saulův, nepomazán olejem,
2S 1,22: nýbrž krví skolených a tukem bohatýrů. Jónatanův luk neselhal nikdy, Saulův meč doprázdna nebil.
2S 1,23: Saul a Jónatan, v životě hodni líbezné lásky, neodloučili se od sebe ani v smrti. Bývali nad orly bystřejší a nad lvy udatnější.
2S 1,24: Dcery izraelské, plačte pro Saula, který vás odíval karmínem a rozkošemi, jenž zlatou okrasou zdobil váš oděv.
2S 1,25: Tak padli bohatýři uprostřed boje, Jónatan na tvých návrších skolen!
2S 1,26: Stýská se mi po tobě, můj bratře Jónatane, byls ke mně pln něhy, tvá láska ke mně byla podivuhodnější nad lásku žen.
2S 1,27: Tak padli bohatýři, v zmar přišla válečná zbroj!"