2Ma 10,1: Makabejský a jeho stoupenci vedeni Hospodinem měli na starosti svatyni a město.
2Ma 10,2: Zbořili oltáře a také stavby na posvátném okrsku, jež tam cizinci postavili.
2Ma 10,3: Když vyčistili chrám, postavili jiný zápalný oltář; křesali kameny a na takto získaném ohni přinesli po dvou letech opět zápalnou oběť, zapálili kadidlo i lampy a obětovali předkladné chleby.
2Ma 10,4: Když to učinili, padli celým tělem na zem a prosili Hospodina, aby je už nikdy neuvedl do takového neštěstí, ale pokud by někdy zhřešili, aby je káral laskavě a nevydával je rouhačským a barbarským pohanům.
2Ma 10,5: K očištění chrámu došlo ve výročí dne, kdy cizáci chrám poskvrnili: dvacátého pátého dne měsíce kislevu.
2Ma 10,6: Slavnost trvala osm dní s veselím jako o slavnosti stánků, kterou - jak vzpomínali - trávili ještě před krátkým časem v horách a jeskyních jako divá zvěř.
2Ma 10,7: Proto nesli pruty ovinuté listím, rozkvetlé ratolesti a také palmy a zpívali písně tomu, který je šťastně přivedl k očištění Místa jemu zasvěceného.
2Ma 10,8: Za souhlasu všech pak vydali společné rozhodnutí, kterým se celému židovskému národu nařizovalo slavit tyto dny každého roku.
2Ma 10,9: Takové byly konce Antiocha zvaného Epifanés.
2Ma 10,10: Nyní podáme zprávu o událostech za Antiocha Eupatóra, syna onoho bezbožníka, a zkrátíme řeč o válečných útrapách.