2Kr 5,17: Potom Naamán řekl: "Tedy nic? Kéž je tvému služebníku dáno tolik prsti, kolik unese pár mezků, neboť tvůj služebník už nebude připravovat zápalné oběti ani obětní hody jiným bohům než Hospodinu.
2Kr 5,18: Toliko v této věci ať Hospodin tvému služebníku odpustí: Když můj pán vstupuje do domu Rimónova, aby se tam klaněl, a opírá se o mou ruku, i já se v Rimónově domě skláním. Když se tedy v Rimónově domě budu sklánět, ať Hospodin tvému služebníku tuto věc odpustí!"
2Kr 5,19: On mu řekl: "Jdi v pokoji." Sotva od něho poodešel kus cesty,
2Kr 5,20: řekl si Géchazí, mládenec Elíši, muže Božího: "Hle, můj pán ušetřil toho Aramejce Naamána, když nevzal z jeho ruky, co přivezl. Jakože živ je Hospodin, poběžím za ním a něco si od něho vezmu."
2Kr 5,21: A Géchazí se za Naamánem rozběhl. Když Naamán spatřil, že za ním běží, seskočil z vozu, šel mu vstříc a řekl: "Je všechno v pořádku?"
2Kr 5,22: Odpověděl: "V pořádku. Můj pán mě posílá se vzkazem: »Hle, právě ke mně přišli z Efrajimského pohoří dva mládenci z prorockých žáků. Dej jim talent stříbra a dvoje sváteční šaty!«"
2Kr 5,23: Naamán řekl: "Vezmi si laskavě dva talenty." A ještě ho nutil. Zavázal oba talenty stříbra do dvou vaků, k tomu dvoje sváteční roucho, a dal to dvěma svým mládencům, aby to před ním nesli.
2Kr 5,24: Když přišel na kopec, vzal si to od nich a doma uložil. Muže propustil a oni odešli.
2Kr 5,25: Sám pak vešel a postavil se před svého pána. Elíša se ho zeptal: "Odkudpak, Géchazí?" Odvětil: "Tvůj služebník nikam nešel."
2Kr 5,26: Elíša mu řekl: "Což jsem v duchu nebyl při tom, když se muž obrátil ze svého vozu a šel ti vstříc? Copak je čas brát stříbro a brát šaty a olivoví či vinice, brav či skot, otroky či otrokyně?
2Kr 5,27: Proto Naamánovo malomocenství navěky ulpí na tobě a na tvém potomstvu." I vyšel od něho malomocný, bílý jako sníh.