2Kr 3,4: Méša, král moábský, byl drobopravec. Odváděl izraelskému králi sto tisíc jehňat a sto tisíc beranů s vlnou.
2Kr 3,5: Po Achabově smrti odpadl moábský král od krále izraelského.
2Kr 3,6: Onoho dne vytáhl král Jóram ze Samaří a povolal do zbraně celý Izrael.
2Kr 3,7: Pak vzkázal Jóšafatovi, králi judskému: "Moábský král ode mne odpadl. Půjdeš se mnou do války proti Moábu?" On řekl: "Potáhnu. Jsme jedno, já jako ty, můj lid jako tvůj lid, mí koně jako tví koně."
2Kr 3,8: A otázal se: "Kterou cestou potáhneme?" On odvětil: "Směrem k Edómské poušti."
2Kr 3,9: Šli tedy, král izraelský a král judský i král edómský. Po sedmi dnech cesty oklikami, jimiž se ubírali, neměl vodu ani tábor ani dobytek v zadním voji.
2Kr 3,10: Izraelský král řekl: "Běda! Hospodin povolal nás, tyto tři krále, aby nás vydal do rukou Moábcům!"
2Kr 3,11: Ale Jóšafat se zeptal: "Což tu není žádný prorok Hospodinův, abychom se skrze něho dotázali Hospodina?" Jeden ze služebníků izraelského krále odpověděl: "Je zde Elíša, syn Šáfatův, který líval vodu na ruce Elijášovy."
2Kr 3,12: Jóšafat řekl: "U něho je Hospodinovo slovo." Tak se k němu vypravili, izraelský král a Jóšafat i král edómský.
2Kr 3,13: Elíša řekl izraelskému králi: "Co je mi do tvých věcí? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky!" Izraelský král mu odvětil: "Nikdy! Hospodin povolal nás, tyto tři krále, aby nás vydal do rukou Moábcům."
2Kr 3,14: Elíša nato řekl: "Jakože živ je Hospodin zástupů, v jehož službách stojím, kdybych neměl ohled na Jóšafata, krále judského, tebe bych si ani nevšiml, ani bych se na tebe nepodíval.
2Kr 3,15: Ale nyní mi přiveďte hudebníka." Když hudebník hrál, byla nad Elíšou Hospodinova ruka.
2Kr 3,16: Řekl: "Toto praví Hospodin: Udělej v tomto úvalu prohlubeň vedle prohlubně.
2Kr 3,17: Neboť toto praví Hospodin: Nepocítíte vítr a neuvidíte déšť, a přesto se tento úval naplní vodou a budete pít vy i vaše stáda a váš dobytek.
2Kr 3,18: Ale to vše je v Hospodinových očích málo. Vydá vám Moábce do rukou.
2Kr 3,19: Vybijete každé opevněné město, všechna nejlepší města, vykácíte všechno dobré stromoví a zasypete všechny vodní prameny a každý dobrý díl půdy znehodnotíte kamením."
2Kr 3,20: I stalo se za jitra, když se přináší obětní dar, hle, směrem od Edómu začaly přicházet vody a země se naplnila vodou.
2Kr 3,21: Všichni Moábci uslyšeli, že králové proti nim vytáhli do boje. Dali svolat všechny, kdo byli schopní opásat se zbrojí, i starší, a zaujali postavení na pomezí.
2Kr 3,22: Za časného jitra, když slunce vycházelo nad vodami, spatřili Moábci naproti vody rudé jako krev.
2Kr 3,23: Řekli: "To je krev. Ti králové se pobili, ubili se navzájem. A teď za kořistí, Moábci!"
2Kr 3,24: Když se přihnali k izraelskému táboru, Izraelci vyskočili a bili Moábce. Ti se před nimi dali na útěk a Izraelci se hnali za nimi a pobíjeli je,
2Kr 3,25: bořili města, každý díl dobré půdy zaházeli úplně kamením, každý vodní pramen zasypali a každý dobrý strom pokáceli, takže zůstaly jen kamenné zdi kírcheresetské, ale i ty obklíčili prakovníci a udeřili na ně.
2Kr 3,26: Když moábský král viděl, že boj je nad jeho síly, vzal s sebou sedm set mužů s tasenými meči, aby se probil ke králi edómskému, ale nedokázali to.
2Kr 3,27: Jal však jeho prvorozeného syna, který měl kralovat po něm, a obětoval ho v zápalnou oběť na městských hradbách. I postihlo Izraele veliké rozlícení, takže od něho odtáhli a vrátili se do své země.