2Kr 12,1: Jóašovi bylo sedm let, když začal kralovat.
2Kr 12,2: V sedmém roce vlády Jehúovy se stal králem a kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja a byla z Beer-šeby.
2Kr 12,3: Jóaš činil to, co je správné v Hospodinových očích, po všechny své dny, kdy ho vyučoval kněz Jójada.
2Kr 12,4: Avšak posvátná návrší neodstranili, lid dále obětoval a pálil na posvátných návrších kadidlo.
2Kr 12,5: Jóaš řekl kněžím: "Všechno stříbro ze svatých darů, které bude přineseno do Hospodinova domu, totiž stříbro, jímž se běžně platí, stříbro za osoby podle kněžského ocenění, všechno stříbro, které někdo dobrovolně přinese do Hospodinova domu,
2Kr 12,6: ať kněží berou k sobě, každý od lidí svého obvodu, a z toho se bude opravovat, co je na domě poškozeno, všechny vzniklé škody."
2Kr 12,7: Ale když do dvacátého třetího roku vlády krále Jóaše kněží poškozené části domu ještě neopravili,
2Kr 12,8: předvolal král Jóaš kněze Jójadu a ostatní kněze a vytkl jim: "Proč neopravujete poškozené části domu? Přestanete brát stříbro od lidí svého obvodu, protože je určeno na opravu poškozených částí domu."
2Kr 12,9: Kněží svolili, že nebudou brát od lidu stříbro, ale také že nebudou opravovat poškozené části domu.
2Kr 12,10: Kněz Jójada vzal jednu truhlu, vydlabal v jejím víku otvor a dal ji vedle oltáře, napravo od místa, kudy se vchází do Hospodinova domu, a tam dávali kněží, strážci prahu, všechno stříbro přinášené do Hospodinova domu.
2Kr 12,11: Když viděli, že je v truhle hodně stříbra, přicházeli královský písař i velekněz a zavázali do měšců spočítané stříbro, které se v Hospodinově domě nalezlo.
2Kr 12,12: Pak dávali odpočítané stříbro těm, kdo pracovali v Hospodinově domě jako dohlížitelé, a ti je vydávali tesařům a stavebním dělníkům pracujícím na Hospodinově domě,
2Kr 12,13: zedníkům a kameníkům, i na opatřování dřeva a tesaného kamene k opravě poškozených částí Hospodinova domu a na všechno ostatní, co bylo třeba na opravu domu vynaložit.
2Kr 12,14: Avšak stříbrné misky, kleště na knoty, kropenky, trubky, veškeré nádoby zlaté a stříbrné pro Hospodinův dům nebyly pořízeny ze stříbra přinášeného do Hospodinova domu,
2Kr 12,15: poněvadž je dávali těm, kdo pracovali jako dohlížitelé na opravách Hospodinova domu.
2Kr 12,16: Od mužů, kterým dávali stříbro do rukou, aby je vydávali těm, kdo pracovali, nepožadovali vyúčtování, poněvadž ti jednali poctivě.
2Kr 12,17: Stříbro z obětí za vinu a stříbro z obětí za hřích nebylo přinášeno do Hospodinova domu; náleželo kněžím.
2Kr 12,18: Tehdy vytáhl aramejský král Chazael do boje proti Gatu a dobyl jej. Když se Chazael chystal táhnout na Jeruzalém,
2Kr 12,19: Jóaš, král judský, vzal všechny svaté dary, které oddělili jako svaté Jóšafat a Jóram i Achazjáš, jeho otcové, králové judští, i svoje svaté dary, též všechno zlato, které se nacházelo v pokladech Hospodinova domu i domu královského, a poslal vše Chazaelovi, králi aramejskému, a ten od Jeruzaléma odtáhl.
2Kr 12,20: O ostatních příbězích Jóašových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.
2Kr 12,21: Jeho služebníci povstali a zosnovali spiknutí a ubili Jóaše v domě Miló, když sestupoval do Sily.
2Kr 12,22: Ubili ho k smrti jeho služebníci Józabad, syn Šimeátin, a Józabad, syn Šómerův. Pohřbili ho vedle jeho otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.
2Kr 22,1: Jóšijášovi bylo osm let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenatřicet let. Jeho matka se jmenovala Jedída; byla to dcera Adajáše z Boskatu.
2Kr 22,2: Činil to, co je správné v Hospodinových očích, chodil po všech cestách svého otce Davida a neuchyloval se napravo ani nalevo.
2Kr 22,3: V osmnáctém roce vlády Jóšijášovy poslal král písaře Šáfana, syna Asaljáše, syna Mešulámova, do Hospodinova domu. Řekl mu:
2Kr 22,4: "Vystup k veleknězi Chilkijášovi, ať připraví stříbro, které bylo doneseno do Hospodinova domu a které od lidu vybrali strážci prahu.
2Kr 22,5: Vydá se těm, kdo pracují jako dohlížitelé v Hospodinově domě, a oni je budou dávat těm, kdo pracují při Hospodinově domě na opravách poškozené části domu:
2Kr 22,6: řemeslníkům, stavebním dělníkům a zedníkům, i k nákupu dřeva a tesaného kamene k opravě domu.
2Kr 22,7: Přitom není třeba dělat vyúčtování za stříbro, které se jim vydá, protože jednají poctivě."
2Kr 22,8: Velekněz Chilkijáš řekl písaři Šáfanovi: "Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona." Chilkijáš dal tu knihu Šáfanovi a on ji četl.
2Kr 22,9: Poté písař Šáfan vstoupil ke králi a podal králi hlášení. Řekl: "Tvoji služebníci vyzvedli stříbro, které se nacházelo v domě, a vydali je těm, kdo pracují jako dohlížitelé v Hospodinově domě."
2Kr 22,10: Dále písař Šáfan králi oznámil: "Kněz Chilkijáš mi předal knihu." A Šáfan ji před králem četl.
2Kr 22,11: Když král uslyšel slova knihy Zákona, roztrhl své roucho.
2Kr 22,12: Potom král přikázal knězi Chilkijášovi, Achíkamovi, synu Šáfanovu, Akbórovi, synu Míkajášovu, písaři Šáfanovi a Asajášovi, královskému služebníku:
2Kr 22,13: "Jděte se dotázat Hospodina ohledně mne i lidu a celého Judska, pokud jde o slova této nalezené knihy. Vždyť je proti nám rozníceno veliké Hospodinovo rozhořčení za to, že naši otcové neposlouchali slova té knihy a nejednali podle toho všeho, co je v ní o nás napsáno."
2Kr 22,14: Kněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan a Asajáš se odebrali k prorokyni Chuldě, manželce Šalúma, syna Tikvy, syna Charchasova, strážce rouch. Bydlela v Jeruzalémě v Novém Městě. Mluvili s ní.
2Kr 22,15: Odvětila jim: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal:
2Kr 22,16: Toto praví Hospodin: Hle, uvedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele podle všech slov té knihy, kterou četl judský král.
2Kr 22,17: Protože mě opustili a jiným bohům pálili kadidlo, a tak mě uráželi vším tím, co svýma rukama udělali, roznítilo se mé rozhořčení na toto místo a neuhasne.
2Kr 22,18: A králi judskému, který vás poslal dotázat se Hospodina, vyřiďte: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pokud jde o slova, která jsi slyšel:
2Kr 22,19: Protože tvé srdce zjihlo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi uslyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům, že tu bude spoušť a zlořečení, protože jsi roztrhl své roucho a přede mnou plakal, vyslyšel jsem tě, je výrok Hospodinův.
2Kr 22,20: Proto tě připojím ke tvým otcům, budeš uložen do svého hrobu v pokoji a tvé oči nespatří nic z toho zla, které uvedu na toto místo." I podali toto hlášení králi.