1P 2,4: Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je »vyvolený a vzácný«.
1P 2,5: I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.
1P 2,6: Neboť v Písmu stojí: »Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.«
1P 2,7: Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to »kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným«,
1P 2,8: ale i »kamenem úrazu a skálou pádu«. Oni přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu - k tomu také byli určeni.
1P 2,9: Vy však jste »rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu«, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.
1P 2,10: Kdysi jste »vůbec nebyli lid«, nyní však jste lid Boží; pro vás »nebylo slitování«, ale nyní jste došli slitování.