1P 2,19: V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně.
1P 2,20: Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.
1P 2,21: K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.
1P 2,22: On »hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest«.
1P 2,23: Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.
1P 2,24: On »na svém těle vzal naše hříchy« na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.
1P 2,25: »Jeho rány vás uzdravily.« Vždyť jste »bloudili jako ovce«, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.