1P 2,13: Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení - ať už králi jako svrchovanému vládci,
1P 2,14: ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře.
1P 2,15: Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.
1P 2,16: Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží.
1P 2,17: Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.
1P 2,18: Služebníci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým.
1P 2,19: V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně.
1P 2,20: Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.
1P 2,21: K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.
1P 2,22: On »hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest«.
1P 2,23: Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.
1P 2,24: On »na svém těle vzal naše hříchy« na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.
1P 2,25: »Jeho rány vás uzdravily.« Vždyť jste »bloudili jako ovce«, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.
1P 3,1: Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním,
1P 3,2: když uvidí váš čistý život v bázni Boží.
1P 3,3: Pro vás se nehodí vnější ozdoba - splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy -
1P 3,4: nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné.
1P 3,5: Tak se kdysi zdobily svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým mužům,
1P 3,6: tak jako Sára poslouchala Abrahama a »nazvala jej pánem«. Vy jste jejími dcerami, jednáte-li dobře a nedáte se ničím zastrašit.
1P 3,7: Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.