1Ma 11,1: Egyptský král shromáždil vojska početná jako písek na břehu moře a velké loďstvo. Chtěl se zmocnit lstí Alexandrovy říše a připojit ji ke své.
1Ma 11,2: S mírumilovnými slovy se vydal do Sýrie, kde mu obyvatelé otvírali města a vycházeli mu vstříc. Alexandr totiž nařídil, aby ho všude přijali, vždyť to byl jeho tchán.
1Ma 11,3: Jakmile však Ptolemaios vstoupil do měst, do každého z nich dal vojenskou posádku.
1Ma 11,4: Když se přiblížil k Ašdódu, ukazovali mu spálenou svatyni Dagónovu, rozvaliny Ašdódu i osad v jeho okolí a pohozené mrtvoly padlých v boji a upálených; navršili jich totiž hromady u cesty, kudy se ubíral.
1Ma 11,5: Stěžovali si u krále na Jónatana za to, co udělal, aby ho pošpinili, ale král mlčel.
1Ma 11,6: Jónatan vyšel králi naproti do Jafy se slávou, pozdravili se navzájem a přenocovali tam.
1Ma 11,7: Jónatan pak doprovázel krále až k řece nazvané Eleutheros a vrátil se do Jeruzaléma.
1Ma 11,8: Sotvaže král Ptolemaios opanoval města na pobřeží až k přímořské Seleukii, začal proti Alexandrovi kout pikle.
1Ma 11,9: Poslal posly ke králi Démétriovi se vzkazem: "Uzavřeme spolu smlouvu, dám ti svou dceru, kterou měl Alexandr, a ty budeš vládnout v království svého otce.
1Ma 11,10: Mrzí mě, že jsem mu dal svou dceru, neboť se mne pokusil zabít."
1Ma 11,11: Takto jej pošpinil, protože toužil po jeho království.
1Ma 11,12: Vzal mu svou dceru a dal ji Démétriovi. To vedlo k rozchodu s Alexandrem a k jejich otevřenému nepřátelství.
1Ma 11,13: Ptolemaios vešel do Antiochie a ozdobil se královskou čelenkou Asie. Nosil tak na hlavě dvě čelenky: Egypta a Asie.
1Ma 11,14: Král Alexandr byl v té době v Kilikii, protože tamní obyvatelé od něho odpadali.
1Ma 11,15: Když slyšel, co se stalo, vytáhl proti Ptolemaiovi do boje. Ten proti němu vyrazil se silným vojskem a donutil ho k ústupu.
1Ma 11,16: Alexandr utekl do Arábie, aby tam našel útočiště.
1Ma 11,17: Ale náčelník Arabů Zabdíel mu usekl hlavu a poslal ji Ptolemaiovi; král Ptolemaios byl na vrcholu moci.
1Ma 11,18: Třetího dne však král Ptolemaios zemřel a jeho posádky, které umístil do pevností, byly od místních obyvatel pobity.
1Ma 11,19: Tak se dostal roku stého šedesátého sedmého k vládě Démétrios.
1Ma 11,20: V těch dnech shromáždil Jónatan vojsko z Judska, aby se konečně zmocnil hradu v Jeruzalémě, a přitom dal přistavit četné obléhací stroje.
1Ma 11,21: Několik svévolných mužů nenávidějících národ odešlo ke králi žalovat, že Jónatan obléhá hrad.
1Ma 11,22: Když to král uslyšel, rozhněval se, dal zapřáhnout a jel do Ptolemaidy. Jónatanovi napsal, aby zanechal obléhání a co nejrychleji se dostavil do Ptolemaidy k setkání.
1Ma 11,23: Když to Jónatan uslyšel, nařídil pokračovat v obléhání. Ze starších Izraele a z kněží si vybral družinu a vydal se na nebezpečnou cestu.
1Ma 11,24: Vzal stříbro, zlato, roucha a mnohé jiné dary a šel za králem do Ptolemaidy. Získal si jeho přízeň,
1Ma 11,25: přestože několik svévolníků z jeho národa si naň stěžovalo.
1Ma 11,26: Král jednal s Jónatanem jako jeho předchůdci a vyvýšil ho před očima všech svých přátel.
1Ma 11,27: Potvrdil jeho velekněžský úřad a všechny ostatní hodnosti, které měl předtím, a učinil ho prvním z družiny svých přátel.
1Ma 11,28: Jónatan požádal krále, aby osvobodil od daní Judsko a tři samařské okresy, a slíbil mu za to tři sta talentů.
1Ma 11,29: Král souhlasil. Co v té věci nařídil, oznámil Jónatanovi v listu tohoto znění:
1Ma 11,30: "Král Démétrios posílá pozdrav svému bratru Jónatanovi a židovskému národu.
1Ma 11,31: Posíláme vám na vědomí opis listu, který jsme o vás napsali svému příbuznému Lasthenovi.
1Ma 11,32: Král Démétrios posílá otci Lasthenovi pozdrav.
1Ma 11,33: Národu židovskému, našim přátelům, chovajícím se vůči nám spravedlivě, jsme se rozhodli prokázat dobrodiní pro jejich náklonnost k nám.
1Ma 11,34: Potvrzujeme jim území Judska; tři okresy, Efrajim, Lód a Ramatajim, ať jsou od Samařska připojeny k Judsku i se svým okolím. Výnos z nich ať patří těm, kdo obětují v Jeruzalémě, namísto dřívějších královských daní, které král od nich vybíral každý rok z úrody polí a zahrad.
1Ma 11,35: V jejich prospěch se od nynějška vzdáváme i všeho ostatního, co by nám připadalo z desátků, cel, daně ze soli a obvyklých poplatků korunních.
1Ma 11,36: Nic z toho nebude odvoláno od nynějška po všechny časy.
1Ma 11,37: Postarej se, abys pořídil opis této listiny a dal jej Jónatanovi, ať je uložen na posvátné hoře na důstojném místě."
1Ma 11,38: Král Démétrios viděl, že země se uklidnila a nikdo mu neodporuje. Rozpustil tedy všechna svá vojska, každého poslal do jeho domova a ponechal si jenom vojska cizích žoldnéřů, najatá na ostrovech pohanů. Všechna vojska sestavená jeho předky se s ním proto znepřátelila.
1Ma 11,39: Když Trýfón, dávný přívrženec Alexandrův, viděl obecnou nespokojenost všech vojsk s Démétriem, odešel k Arabovi Imalkúemu, který vychovával Alexandrova synka Antiocha.
1Ma 11,40: Naléhal na něho, aby mu ho vydal, že by mohl kralovat po svém otci. Prozradil mu, co nařídil Démétrios a jak se s ním znepřátelila jeho vojska. Pobyl tam mnoho dní.
1Ma 11,41: Jónatan poslal králi Démétriovi žádost, aby odvolal posádku z jeruzalémského hradu a z ostatních pevností, neboť svými výpady stále ohrožovali Izraele.
1Ma 11,42: Démétrios poslal Jónatanovi odpověď: "Nejenže vyhovím tobě a tvému národu, ale jakmile nastane vhodná doba, vyznamenám tebe i tvůj lid poctami.
1Ma 11,43: A nyní buď tak laskav a pošli mi muže na pomoc v boji, neboť všechno mé vojsko ode mne odpadlo."
1Ma 11,44: Jónatan mu poslal do Antiochie tři tisíce statečných bojovníků. Když dorazili ke králi, ten se velmi zaradoval nad jejich příchodem.
1Ma 11,45: V městě samém se srotilo na sto dvacet tisíc obyvatel, aby zabili krále.
1Ma 11,46: Ten před nimi utekl do paláce, ale občané obsadili ulice města a začali útočit.
1Ma 11,47: Král proto zavolal na pomoc židy. Všichni k němu ihned nastoupili, rozdělili se do skupin po celém městě a pobili toho dne na sto tisíc lidí.
1Ma 11,48: Město zapálili, pobrali téhož dne velkou kořist a krále zachránili.
1Ma 11,49: Když obyvatelé města viděli, že se zdařil záměr židů zmocnit se města, poklesli na mysli a zkroušeně volali ke králi:
1Ma 11,50: "Podej nám pravici ke smíru, ať přestanou židé bojovat proti nám a proti městu!"
1Ma 11,51: Složili zbraně a uzavřeli mír. Král vyznamenal židy přede všemi obyvateli svého království. S velkou kořistí se vrátili do Jeruzaléma.
1Ma 11,52: Když Démétrios seděl opět pevně na královském trůnu a země se uklidnila, král
1Ma 11,53: zapřel všechno, co dříve ujednal, a odvrátil se od Jónatana. Nejenže se mu neodvděčil za projevenou náklonnost, ale ještě jej velmi utiskoval.
1Ma 11,54: Potom se vrátil Trýfón a přivedl s sebou Antiocha, ještě malé dítě. Prohlásil ho za krále a vložil mu na hlavu čelenku.
1Ma 11,55: Shromáždily se u něho všechny vojenské oddíly, které Démétrios rozpustil, a pustily se do boje s Démétriem; ten byl obrácen na útěk a musel uprchnout.
1Ma 11,56: Trýfón se zmocnil slonů a dobyl Antiochie.
1Ma 11,57: Mladičký Antiochos napsal Jónatanovi: "Potvrzuji tě v úřadu velekněze, ustanovuji tě nad čtyřmi okresy a smíš se nazývat přítelem krále."
1Ma 11,58: Poslal mu zlaté nádobí k užívání, dal mu právo pít ze zlatých číší, chodit v purpuru a nosit zlatou sponu.
1Ma 11,59: Jeho bratra Šimeóna ustanovil pak velitelem od týrského srázu až k hranicím Egypta.
1Ma 11,60: Jónatan vytáhl a postupoval územím za Řekou a jeho městy. Přidala se k němu na pomoc všechna vojska Sýrie. Když přišel k Aškalónu, obyvatelé města mu se slávou vyšli vstříc.
1Ma 11,61: Odtamtud odešel do Gázy, ale tamější obyvatelé před ním zavřeli brány. Jónatan tedy město oblehl, jeho předměstí zapálil a vydrancoval.
1Ma 11,62: Na prosby obyvatel Gázy jim však podal pravici ke smíru, ale vzal syny jejich představitelů jako rukojmí a poslal je do Jeruzaléma. Pak prošel zemí až k Damašku.
1Ma 11,63: Jónatan uslyšel, že do Kádeše v Galileji přitáhli Démétriovi velitelé s početným vojskem, aby ho zbavili jeho úřadu.
1Ma 11,64: Obrátil se proti nim a na místě zanechal svého bratra Šimeóna.
1Ma 11,65: Ten přitáhl k Bét-súru, obklíčil jej a bojoval s ním mnoho dní,
1Ma 11,66: až ho prosili o pravici ke smíru. On jim ji podal, ale vyhnal je odtud. Zmocnil se města a umístil tam posádku.
1Ma 11,67: Jónatan se zatím se svým vojskem utábořil u jezera Genezaretského a časně ráno vyrazili do roviny Chasóru.
1Ma 11,68: A tam na té rovině se střetli s vojskem cizáků, kteří se proti nim vrhli ze zálohy v horách a táhli proti nim.
1Ma 11,69: Když zálohy vytrhly ze svých úkrytů a daly se do boje,
1Ma 11,70: všichni od Jónatana uprchli, nezůstal z nich ani jeden kromě velitelů Matitjáše, syna Abšalómova, a Judy, syna Chalfiova.
1Ma 11,71: Jónatan roztrhl své roucho, hlavu posypal prachem a modlil se.
1Ma 11,72: Pak se na žoldnéře obořil a obrátil je na útěk. Rozutekli se.
1Ma 11,73: Jakmile to viděli ti, kdo od něho zběhli, vrátili se k němu a společně pronásledovali nepřítele a zastavili se až u nepřátelského ležení v Kádeši, kde se utábořili.
1Ma 11,74: Ten den padlo na tři tisíce cizáků. Jónatan se potom vrátil do Jeruzaléma.
1Ma 12,1: Jónatan viděl, že je vhodný čas poslat vybrané muže do Říma, aby tam s nimi upevnili a obnovili přátelství.
1Ma 12,2: V tom smyslu poslal listy také Sparťanům i na jiná místa.
1Ma 12,3: Vyslanci se vydali do Říma, vstoupili do senátu a učinili prohlášení: "Posílá nás velekněz Jónatan a židovský národ, abyste s nimi obnovili přátelství a spojenectví, jako tomu bylo dříve."
1Ma 12,4: Římané jim pak vystavili listy pro úřady jednotlivých míst, aby jim zajistily bezpečný doprovod do Judska.
1Ma 12,5: A zde je opis listů, které napsal Jónatan Sparťanům:
1Ma 12,6: "Velekněz Jónatan, starší národa, kněží a ostatní židovský lid zdraví bratry Sparťany.
1Ma 12,7: Už v dřívější době dostal velekněz Onias listy od Areia, který býval vaším králem, že jste naši bratří, jak dokládá přiložený opis.
1Ma 12,8: Onias přijal posla s poctami a převzal listy, kde se zjevně mluví o spojenectví a přátelství.
1Ma 12,9: Nám to sice není zapotřebí, vždyť naší oporou a útěchou jsou svaté knihy, které máme v rukou.
1Ma 12,10: Přesto však vás chceme znovu ujistit o svém bratrství a přátelství, aby se nezdálo, že jsme se vám odcizili; od vašeho poselství uplynula totiž dlouhá doba.
1Ma 12,11: My na vás ustavičně pamatujeme při obětech, které přinášíme o svátcích a při jiných k tomu určených dnech, i při modlitbách, jak se sluší a patří pamatovat na bratry.
1Ma 12,12: Radujeme se z vaší proslulosti.
1Ma 12,13: Na nás se však ze všech stran přivalilo mnoho útisku a válek, které proti nám vedli okolní králové.
1Ma 12,14: Do těchto válek jsme nechtěli zatahovat vás ani ostatní své spojence a přátele.
1Ma 12,15: Máme totiž pomoc z Nebe, jejímž přispěním jsme byli zachráněni od nepřátel v boji pokořených.
1Ma 12,16: Nyní jsme vybrali Núménia, syna Antiochova, a Jásonova syna Antipatra a poslali jsme je k Římanům, aby s námi obnovili dřívější přátelství a spojenectví.
1Ma 12,17: Uložili jsme jim, aby se vydali také k vám, pozdravili vás a předali vám náš dopis o obnovení našeho bratrství.
1Ma 12,18: Budeme vám vděčni, když nám na to odpovíte."
1Ma 12,19: A toto je opis listu zaslaného Oniasovi:
1Ma 12,20: "Areios, král Sparťanů, zdraví velekněze Oniase.
1Ma 12,21: V jednom spise o Sparťanech a židech se našlo, že jsou bratří a že jsou z rodu Abrahamova.
1Ma 12,22: Když jsme se nyní o tom dozvěděli, uvítali bychom, kdybyste nám napsali, jak si představujete pokojné soužití.
1Ma 12,23: My navrhujeme toto: Vaše stáda a majetek patří i nám a naše jsou zároveň vaším vlastnictvím. Uložili jsme poslům, aby vám to oznámili."
1Ma 12,24: Potom se Jónatan dozvěděl, že se Démétriovi velitelé vracejí s vojskem ještě větším než dříve, aby s ním bojovali.
1Ma 12,25: Vytáhl z Jeruzaléma a postupoval proti nim do území Chamátu. Nedal jim možnost vniknout do své země.
1Ma 12,26: Do jejich tábora poslal vyzvědače. Když se vrátili, oznámili mu, že se nepřátelé chystají přepadnout je v noci.
1Ma 12,27: Po západu slunce nařídil Jónatan svým vojákům, aby bděli ve zbrani a byli po celou noc připraveni k boji. Kolem tábora rozestavěl stráže.
1Ma 12,28: Když se protivníci doslechli, že Jónatan a jeho vojáci jsou připraveni na boj, dostali strach. Vyděšeni zapálili ohně ve svém táboře.
1Ma 12,29: Jónatan se svými vojáky zjistili jejich útěk až ráno, neboť v noci viděli hořet ohně.
1Ma 12,30: Pronásledoval je, ale nedostihl, neboť už přešli řeku Eleutheros.
1Ma 12,31: Pak se Jónatan obrátil proti Arabům zvaným Zabadaiovci, porazil je a uchvátil kořist.
1Ma 12,32: Potom vyrazil, táhl do Damašku a prošel celou tu krajinu.
1Ma 12,33: Také Šimeón vytáhl z Jeruzaléma, prošel až k Aškalónu a blízkým pevnostem, odchýlil se směrem na Jafu a obsadil ji.
1Ma 12,34: Doslechl se totiž, že tu pevnost chtějí vydat Démétriovým přívržencům; proto tam dosadil posádku, aby ji střežila.
1Ma 12,35: Když se Jónatan vrátil, svolal starší lidu a radil se s nimi, jak vybudovat pevnosti v Judsku,
1Ma 12,36: jak zvýšit hradby Jeruzaléma a vystavět ještě vyšší zeď mezi hradem a městem. Měla jej odříznout od města, aby byl odkázán sám na sebe a jeho posádka nemohla kupovat ani prodávat.
1Ma 12,37: Sešli se k budování města, a protože se zřítilo kus zdi na východní straně u potoka, opravili ji; ta zeď se jmenuje Chafenata.
1Ma 12,38: Šimeón vystavěl v Přímořské nížině Chadídu, opevnil ji a vsadil do ní brány se závorami.
1Ma 12,39: Trýfón nyní zatoužil stát se králem Asie a nasadit si královskou čelenku; proto se chystal vztáhnout ruku na krále Antiocha.
1Ma 12,40: Obával se však, že Jónatan mu v tom bude překážet a proti němu vystoupí. Hledal tedy příležitost, jak se ho zmocnit a zabít ho. Vytrhl s vojskem a postupoval do Bét-šeánu.
1Ma 12,41: Jónatan vytáhl proti němu a dorazil do Bét-šeánu se čtyřiceti tisíci vybranými vojáky.
1Ma 12,42: Když Trýfón viděl, že přitáhl Jónatan s početným vojskem, bál se ho napadnout,
1Ma 12,43: naopak přijal ho slavnostně a představil všem svým přátelům, dal mu dary a nařídil svým družiníkům a jejich vojskům, aby ho poslouchali jako jeho samého.
1Ma 12,44: Jónatanovi řekl: "Proč jsi sem trmácel všechen tento lid, když mezi námi není válka?
1Ma 12,45: Pošli je domů, vyber si jen oddíl mužů jako doprovod a pojď se mnou do Ptolemaidy. Chci ti ji odevzdat i s ostatními pevnostmi a vojsky a se všemi veliteli zásobovacích oddílů, a pak se hned vrátím. Jen proto jsem přišel."
1Ma 12,46: Jónatan mu uvěřil a učinil podle jeho návrhu, odeslal vojska, a ta se vrátila do Judska.
1Ma 12,47: Ponechal si u sebe jen tři tisíce mužů; z nich dva tisíce ponechal v Galileji a tisíc jich šlo s ním.
1Ma 12,48: Když vešel do Ptolemaidy, obyvatelé uzavřeli brány, jeho zajali a všechen jeho doprovod pobili mečem.
1Ma 12,49: Trýfón poslal vojska i jízdu do Galileje a do velké roviny, aby vyhladili všechny, kdo byli s Jónatanem.
1Ma 12,50: Ti se dovtípili, že Jónatan byl polapen a zahynul asi i se svým doprovodem. Vzájemně se povzbudili a postupovali seřazeni v šiky pohotově k boji.
1Ma 12,51: Když ti, kdo je stíhali, uviděli, že jim půjde o život, dali se na ústup;
1Ma 12,52: tak se mohli všichni v klidu vrátit do Judska. Oplakávali Jónatana a jeho doprovod a zmocnil se jich veliký strach. Celý Izrael prožíval hluboký zármutek.
1Ma 12,53: Všechny sousední pronárody hledaly cestu, jak je vyhubit, a říkaly si: "Teď nemají vůdce ani ochránce, vstupme tedy s nimi do války a vymažme památku na ně z mysli lidí!"
1Ma 13,1: Šimeón se doslechl, že Trýfón sebral početné vojsko, aby vtrhl do Judska a vyvrátil je.
1Ma 13,2: Když viděl, že lid se třese strachem, vystoupil do Jeruzaléma. Svolal shromáždění lidu
1Ma 13,3: a řekl jim, aby je povzbudil: "Dobře víte, co jsem já, moji bratři a dům mého otce vykonali pro Zákon a svatyni. Co útrap a bojů jsme přestáli!
1Ma 13,4: Kvůli tomu a pro Izraele padli všichni moji bratři a já jediný jsem zůstal.
1Ma 13,5: A já že bych nyní, v této době ohrožení, měl šetřit svůj život? Ani za nic! Vždyť nejsem lepší než moji bratři.
1Ma 13,6: Přece se budu mstít za svůj národ a svatyni, za vaše ženy a děti, když se teď všichni pohané z nenávisti srotili, aby nás vyhubili."
1Ma 13,7: Jakmile lid uslyšel tuto řeč, rozhořelo se v něm nadšení
1Ma 13,8: a shromáždění odpovědělo hlasitým voláním: "Tys náš vůdce, místo svých bratrů Judy a Jónatana.
1Ma 13,9: Veď náš boj, uděláme všechno, co nám řekneš!"
1Ma 13,10: Šimeón shromáždil všechny bojovníky, v rychlosti dostavěl hradby Jeruzaléma a ze všech stran jej opevnil.
1Ma 13,11: Jónatana, syna Abšalómova, poslal s přiměřeně silným vojskem do Jafy; ten vyhnal její obyvatele a usadil se v ní.
1Ma 13,12: Trýfón vytáhl z Ptolemaidy s početným vojskem, aby vpadl do Judska; Jónatana měl s sebou jako zajatce.
1Ma 13,13: Šimeón se utábořil u Chadídy na okraji roviny.
1Ma 13,14: Když se Trýfón dozvěděl, že se Šimeón stal vůdcem lidu místo svého bratra Jónatana a že je připraven bojovat proti němu, poslal k němu posly se sdělením:
1Ma 13,15: "Tvého bratra Jónatana zadržujeme kvůli penězům, které dluží královské pokladně za úřady, které zastával.
1Ma 13,16: Pošli nyní sto hřiven stříbra a dva jeho syny jako rukojmí, aby po propuštění od nás neodpadl, a my ho propustíme."
1Ma 13,17: Šimeón poznal, že k němu mluví lstivě, ale přesto poslal stříbro i chlapce, aby nevyvolal v lidu velké nepřátelství vůči sobě.
1Ma 13,18: Řekli by: "Neposlal mu peníze a chlapce, a proto zahynul!"
1Ma 13,19: Odeslal tedy chlapce i sto hřiven. Trýfón ho však obelhal a Jónatana nepropustil.
1Ma 13,20: Potom se vydal na pochod, aby vnikl do země a zpustošil ji. Odbočil k Adóře, ale Šimeón se svým vojskem mu kladl odpor všude, kudy táhl.
1Ma 13,21: Posádka jeruzalémského hradu poslala k Trýfónovi posly, aby k nim rychle přišel přes poušť se zásobami.
1Ma 13,22: Trýfón nařídil, aby se tam vypravila celá jízda, ale té noci napadlo velmi mnoho sněhu, takže pro sníh nemohl postupovat. Zvedl se tedy a zamířil do Gileádu.
1Ma 13,23: Když se přiblížil k Baskamě, zabil Jónatana; tam ho pohřbili.
1Ma 13,24: Potom se Trýfón vrátil zpět do své země.
1Ma 13,25: Šimeón poslal pro tělesné pozůstatky svého bratra Jónatana a pohřbil je v Módeínu, městě svých otců.
1Ma 13,26: Celý Izrael nad ním velice truchlil a lidé ho oplakávali po mnoho dní.
1Ma 13,27: Šimeón vystavěl nad hrobem svého otce a svých bratrů náhrobek a vyvýšil jej, aby byl zdaleka viditelný; byl z kamene z obou stran hlazeného.
1Ma 13,28: Postavil také sedm jehlanovitých pomníků, jeden naproti druhému, a to otci, matce a čtyřem bratřím.
1Ma 13,29: K nim vybudoval umělecká díla a obklopil je vysokými sloupy. Sloupy ozdobil zbrojí na věčnou památku a vedle zbroje dal vytesat lodi, aby je viděli všichni, kdo se plaví po moři.
1Ma 13,30: Tento náhrobek, který v Módeínu vybudoval, stojí až do dnešních dnů.
1Ma 13,31: Trýfón jednal lstivě s mladičkým králem Antiochem, zavraždil ho
1Ma 13,32: a stal se králem místo něho. Vložil si na hlavu královskou čelenku Asie a způsobil v zemi mnoho trápení.
1Ma 13,33: Šimeón vybudoval judské pevnosti, obehnal je mohutnými hradbami s vysokými věžemi i branami se závorami a uložil do pevností zásoby.
1Ma 13,34: Potom Šimeón poslal vybrané muže ke králi Démétriovi, aby zjednal zemi úlevu od daní, protože Trýfón nedělal nic, než jen loupil.
1Ma 13,35: Král Démétrios na toto poselství odpověděl písemně listem tohoto znění:
1Ma 13,36: "Král Démétrios zdraví velekněze Šimeóna, přítele králů, i starší a celý židovský národ!
1Ma 13,37: Zlatý věnec a palmovou ratolest, které jste poslali, jsme obdrželi. Jsme připraveni sjednat s vámi velkou mírovou smlouvu; též napsat výběrčím, aby vám prominuli závazky.
1Ma 13,38: Co jsme dříve s vámi sjednali, platí. Pevnosti, které jste vystavěli, patří vám.
1Ma 13,39: Odpouštíme vám všechny omyly a provinění až do dnešního dne a promíjíme vám i korunovační věnec, za který dlužíte. Pokud by snad v Jeruzalémě byly ještě některé pohledávky, platit se nebudou.
1Ma 13,40: Jsou-li mezi vámi někteří, aby byli zapsáni k našemu dvoru, ať jsou zapsáni. Budiž mezi námi mír!"
1Ma 13,41: Roku stého sedmdesátého bylo sňato pohanské jho z Izraele.
1Ma 13,42: Lid začal psát v listinách a smlouvách: "Roku prvního vlády velekněze Šimeóna, vojevůdce a vládce židů."
1Ma 13,43: V těch dnech se Šimeón utábořil u Gezeru a obklíčil jej svými šiky. Dal zhotovit obléhací věž, přitáhl ji k městu, pobořil jednu věž a dobyl ji.
1Ma 13,44: Vojáci vyskákali z obléhací věže do města; vznikl tam veliký zmatek.
1Ma 13,45: Obyvatelé města se ženami a dětmi vystoupili na hradby, trhali si šaty a hlasitě bědovali, prosili Šimeóna, aby jim podal pravici ke smíru.
1Ma 13,46: Volali: "Nejednej s námi podle našich špatností, ale podle svého milosrdenství!"
1Ma 13,47: Šimeón se dal usmířit a přestal proti nim bojovat. Z města je však vyhnal a očistil domy, v nichž byly modly; tak vešel do města s chvalozpěvy a dobrořečením.
1Ma 13,48: Z města vyházel všechno nečisté a usadil tam muže dodržující Zákon, zesílil jeho opevnění a zbudoval si tam sídlo.
1Ma 13,49: Posádka jeruzalémského hradu, které byl znemožněn styk s okolím, nákup i prodej, trpěla velikou nouzí a četní zemřeli hladem.
1Ma 13,50: Úpěnlivě volali k Šimeónovi, aby přijal nabízenou pravici ke smíru. On ji přijal, ale vyhnal je odtamtud a očistil hrad od neřádu.
1Ma 13,51: Dvacátého třetího dne, druhého měsíce roku stého sedmdesátého prvního vešel do něho s chválami a s palmovými ratolestmi za zvuku citer, cymbálů a harf, s chvalozpěvy a písněmi, protože byl potřen veliký nepřítel uprostřed Izraele.
1Ma 13,52: Šimeón ustanovil, aby se každého roku tento den radostně oslavoval. Zesílil opevnění chrámové hory naproti hradu a usídlil se tam se svou družinou.
1Ma 13,53: Když potom Šimeón viděl, že jeho syn Jóchanan dospěl v muže, ustanovil ho velitelem všech vojsk. Usadil se v Gezeru.
1Ma 14,1: Roku stého sedmdesátého druhého shromáždil král Démétrios svá vojska a odešel do Médie opatřit si posily do boje proti Trýfónovi.
1Ma 14,2: Když se Arsakés, král Persie a Médie, doslechl, že Démétrios vtáhl na jeho území, poslal jednoho ze svých vojevůdců, aby jej zajal živého.
1Ma 14,3: Ten vytáhl, porazil Démétriovo vojsko, jeho zajal a přivedl k Arsakovi, který ho vsadil do vězení.
1Ma 14,4: Za dnů Šimeónových žila judská země v klidu. Usiloval o dobro pro svůj lid a jim se líbila jeho moc a sláva po všechny dny.
1Ma 14,5: Ke vší své slávě se zmocnil i Jafy, aby měl přístav a přístup k ostrovům v moři.
1Ma 14,6: Rozšířil území pro svůj národ a ovládl zemi.
1Ma 14,7: Propustil četné zajatce, opanoval Gezer, Bét-súr i hrad, ze kterého vymýtil poskvrny, nikdo se mu nemohl postavit na odpor.
1Ma 14,8: Lidé zase pokojně obdělávali svou zemi, a ta jim dávala své plody a stromy na polích ovoce.
1Ma 14,9: Starci sedali na náměstích a rozmlouvali o obecném dobru, mladíci se odívali slávou a válečnou zbrojí.
1Ma 14,10: Městům dodával potraviny a zřídil z nich ozbrojené pevnosti, takže jeho jméno bylo chvalně známé až na okraj světa.
1Ma 14,11: Uvedl do země pokoj a Izrael se mohl těšit z radostného života.
1Ma 14,12: Každý seděl pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem a nebyl nikdo, koho by se musel bát.
1Ma 14,13: Ze země zmizel každý, kdo by jim vyhrožoval válkou, protože všichni nepřátelští králové byli tehdy potřeni.
1Ma 14,14: Podporoval všechny ubohé ze svého lidu, zkoumal Zákon a odstranil všechny svévolníky a zločince.
1Ma 14,15: Měl v úctě svatyni a obohatil ji dalším vybavením.
1Ma 14,16: Když se v Římě a též ve Spartě dozvěděli, že Jónatan zemřel, velmi je to zarmoutilo.
1Ma 14,17: Když pak uslyšeli, že veleknězem se po něm stal jeho bratr Šimeón a že vládne zemi a v jejích městech,
1Ma 14,18: napsali mu na bronzových deskách, že s ním obnovují smlouvu o přátelství a spojenectví, kterou uzavřeli s jeho bratry Judou a Jónatanem.
1Ma 14,19: Ty desky pak byly přečteny před shromážděním v Jeruzalémě.
1Ma 14,20: Opis listu, který poslali Sparťané, zní takto: "Vládcové Sparťanů a celé město zdraví velekněze Šimeóna, starší, kněžstvo a celý národ židovský, naše bratry.
1Ma 14,21: Vyslanci, které jste poslali k našemu lidu, nám vyprávěli o vaší slávě a vážnosti a my jsme měli z jejich příchodu radost.
1Ma 14,22: O tom, co nám prohlásili v radě lidu, jsme učinili tento zápis: Núménios, syn Antiochův, a Antipatér, syn Jásonův, vyslanci židů, k nám přišli, aby s námi obnovili přátelskou smlouvu.
1Ma 14,23: Shromáždění s potěšením přijalo tyto muže, vzdalo jim poctu a dalo vložit opis jejich řeči do knih veřejných výnosů, aby spartský lid na ně nikdy nezapomněl. Opis toho pořídili pro velekněze Šimeóna."
1Ma 14,24: Šimeón potom poslal Núménia do Říma s velkým zlatým štítem vážícím tisíc min, aby potvrdil spojenectví s Římany.
1Ma 14,25: Když se o tom dozvěděl lid, říkali: "Jak se odměníme Šimeónovi a jeho synům?
1Ma 14,26: Chrabře se projevil on i jeho bratři, celá rodina jeho otce! Vedl boj proti nepřátelům Izraele a dobyl mu svobodu!" Vyryli pak nápis na bronzových deskách a umístili na sloupy na hoře Sijónu.
1Ma 14,27: Nápis zněl takto: "Osmnáctého dne měsíce elul, roku stého sedmdesátého druhého, ve třetím roce Šimeónova velekněžství v Asaramelu
1Ma 14,28: na velkém shromáždění kněží a lidu, vůdců národa a starších země bylo oznámeno toto:
1Ma 14,29: Zatímco se naše země zmítala v častých válkách, Šimeón, syn Matitjáše, kněz ze synů Jójaríbových, a s ním jeho bratři vydali se v nebezpečí a postavili se na odpor nepřátelům svého národa, aby byla zachována svatyně a Zákon, čímž velmi proslavili svůj národ.
1Ma 14,30: Nejprve Jónatan shromáždil kolem sebe lid a stal se jejich veleknězem. Pak byl připojen k zesnulým svého lidu.
1Ma 14,31: Nepřátelé chtěli vtrhnout do jejich země a vztáhnout ruce na svatyni.
1Ma 14,32: Tu se postavil na odpor Šimeón a bojoval za svůj národ. Ze svého majetku věnoval mnoho peněz, aby vyzbrojil muže z vojska svého národa a vyplácel jim žold.
1Ma 14,33: Opevnil města Judska i Bét-súr na hranicích Judska, kde dříve byla zbrojnice nepřátel, a usadil tam posádku z židovských mužů.
1Ma 14,34: Opevnil také přímořskou Jafu a Gezer na hranicích s Ašdódem, kde dříve sídlili nepřátelé, usadil v něm židy a uložil tam potřebné zásoby, aby se tam udrželi.
1Ma 14,35: Lid viděl Šimeónovu věrnost i to, jak hleděl oslavit svůj národ, a ustanovil ho svým vůdcem a veleknězem v uznání toho, co všechno vykonal, za jeho spravedlnost a věrnost, kterou zachoval svému národu, a za úsilí všemi způsoby vyvýšit svůj lid.
1Ma 14,36: Za dnů jeho vlády se mu podařilo vyhnat ze země nepřátele, i ty z Jeruzaléma, města Davidova, kteří si tam vybudovali hrad a z něho dělali výpady, poskvrňovali okolí svatyně a zneuctívali toto posvátné místo.
1Ma 14,37: Usadil tam židovské muže; hrad zpevnil, aby chránil kraj i město, a zvýšil též jeruzalémské hradby.
1Ma 14,38: Potom mu král Démétrios potvrdil velekněžský úřad,
1Ma 14,39: učinil ho svým přítelem a s velkou slávou mu udělil vyznamenání.
1Ma 14,40: Slyšel totiž, že i Římané nazývají židy přáteli, spojenci a bratry, že s poctami přijali Šimeónovy vyslance
1Ma 14,41: a že se židé a jejich kněží usnesli, aby byl Šimeón natrvalo jejich vládcem a veleknězem, dokud by nepovstal zaslíbený věrný Prorok.
1Ma 14,42: Že ho učinili svým vojevůdcem, že se stará o svatyni a sám ustanovuje ty, kdo spravují její záležitosti, že je správcem země, výzbroje a pevností.
1Ma 14,43: Hlavně však, že se má starat o svatyni. Že ho všichni musí poslouchat, v jeho jménu že budou sepisovány všechny výnosy v zemi; že se bude oblékat do purpuru a zlata.
1Ma 14,44: Není dovoleno nikomu z lidu ani z kněží cokoli z toho zrušit, protivit se jeho nařízením, bez jeho vědomí svolávat shromáždění v zemi, oblékat se do purpuru a nosit zlatou sponu.
1Ma 14,45: Kdo by se proti tomu provinil nebo tomu odporoval, bude hoden potrestání.
1Ma 14,46: Všechen lid se usnesl uložit Šimeónovi, aby se řídil těmito ustanoveními.
1Ma 14,47: Šimeón to přijal a souhlasil, že bude veleknězem, vojevůdcem a knížetem židů i kněží, ochráncem všech.
1Ma 14,48: Usnesli se, aby tento zápis byl vryt do bronzových desek, umístěných na důstojném místě v nádvoří svatyně.
1Ma 14,49: Opis má být uložen v pokladnici a bude majetkem Šimeóna a jeho synů."
1Ma 15,1: Antiochos, syn krále Démétria, poslal z mořských ostrovů Šimeónovi, knězi a knížeti židů, a celému národu list
1Ma 15,2: tohoto obsahu: "Král Antiochos zdraví Šimeóna, velekněze a knížete, i židovský národ.
1Ma 15,3: Protože se několik hanebných zrádců zmocnilo království našich otců, chci se nyní tohoto království ujmout a obnovit je, jako bylo dříve. Najal jsem mnoho vojska a vystrojil válečné lodi, s nimiž
1Ma 15,4: se hodlám vylodit na pevnině a potrestat ty, kdo zničili mou zemi a zpustošili mnoho měst v mém království.
1Ma 15,5: Potvrzuji ti prominutí všech závazků, které ti prominuli králové přede mnou, i všech dávek, které ti odepsali,
1Ma 15,6: a dovoluji ti razit mince pro tvou zemi.
1Ma 15,7: Jeruzalém a svatyně ať jsou svobodné. Všechny zbraně, které sis pořídil, a pevnosti, které jsi zbudoval nebo kterých ses zmocnil, ať ti zůstanou!
1Ma 15,8: Od nynějška se ti natrvalo odpouštějí všechny dluhy do královské pokladny i všechny příští dávky.
1Ma 15,9: Až se znovu ujmeme vlády nad svým královstvím, s nejvyššími poctami vyznamenáme tebe a tvůj národ i chrám, takže vaše sláva bude zjevná po celém světě."
1Ma 15,10: Roku stého sedmdesátého čtvrtého vtrhl Antiochos do země svých otců a přešla k němu všechna vojska; s Trýfónem jich zůstala jen hrstka.
1Ma 15,11: Antiochos ho pronásledoval až do Dóru při moři.
1Ma 15,12: Uprchlík viděl, že je s ním zle, neboť ho vojsko opustilo.
1Ma 15,13: Antiochos oblehl Dór se sto dvaceti tisíci válečníků a s osmi tisíci jezdců.
1Ma 15,14: Obklíčil město a z moře připluly lodi; sevřel tak město ze země i od moře, že nikdo nemohl vejít ani vyjít.
1Ma 15,15: Núménius a jeho druhové se vrátili z Říma a přinesli list adresovaný králům a jejich zemím. Byl tohoto znění:
1Ma 15,16: "Lucius, římský konsul, posílá pozdrav králi Ptolemaiovi.
1Ma 15,17: Přišli k nám židovští vyslanci, naši přátelé a spojenci, poslaní veleknězem Šimeónem a židovským lidem, aby obnovili staré přátelství a spojenectví.
1Ma 15,18: Přinesli zlatý štít o váze tisíce min.
1Ma 15,19: Rozhodli jsme se proto napsat králům a zemím, aby vůči nim nepodnikali nic zlého, aby proti nim, jejich městům a zemi neválčili a ani se nespolčovali s těmi, kdo proti nim vedou válku.
1Ma 15,20: Ten štít jsme od nich rádi přijali.
1Ma 15,21: Jestliže nějací zrádci z jejich země utekli k vám, vydejte je veleknězi Šimeónovi, aby je potrestal podle jejich zákona."
1Ma 15,22: Totéž napsal králi Démétriovi a Attalovi, Ariarathovi a Arsakovi
1Ma 15,23: a poslal do všech zemí: do Sampsamy a Sparty, na Délos, do Myndu, Sikyónu, do Kárie a na Samos, do Pamfylie a Lykie, do Halikarnasu na Rhodos, do Faselidy, na Kós, do Sidy, Aradu, Gortýny, Knidu, na Kypr a do Kyrény.
1Ma 15,24: Opis tohoto listu poslali veleknězi Šimeónovi.
1Ma 15,25: Král Antiochos, který obléhal Dór, přivedl k němu druhého dne nové posily, připravil obléhací stroje a sevřel Trýfóna tak, že nikdo nemohl vyjít ani vejít.
1Ma 15,26: Šimeón mu poslal jako posilu dva tisíce vybraných mužů a také zlato, stříbro a válečnou výzbroj.
1Ma 15,27: On však odmítl to přijmout, zrušil všechno, co s ním dříve ujednal, a od Šimeóna se odvrátil.
1Ma 15,28: Po Athénobiovi, jednom ze svých přátel, mu vzkázal toto: "Máte v moci Jafu, Gezer a hrad v Jeruzalémě, to vše jsou města mého království.
1Ma 15,29: Jejich území jste zpustošili, způsobili jste velkou pohromu v zemi a opanovali jste mnoho míst v mém království.
1Ma 15,30: Nyní tedy vydejte města, kterých jste se zmocnili, zaplaťte daně z míst, která jste opanovali mimo území Judska,
1Ma 15,31: nebo za ně zaplatíte pět set talentů stříbra a dalších pět set talentů jako náhradu škod vámi způsobených a jako náhradu za daně z měst. Neuděláte-li to, přijdeme a pustíme se s vámi do boje."
1Ma 15,32: Králův přítel Athénobios přišel do Jeruzaléma a užasl, když viděl Šimeónovu slávu, tabuli se zlatými a stříbrnými číšemi a četné služebnictvo. Vyřídil Šimeónovi královo poselství.
1Ma 15,33: Ten mu odpověděl: "Neuchvátili jsme cizí zemi ani jsme se nezmocnili ničeho cizího, leč dědictví našich otců, jehož se načas bezprávně zmocnili naši nepřátelé.
1Ma 15,34: Když nastala pro nás příznivá doba, znovu jsme se ujali dědictví otců.
1Ma 15,35: Pokud jde o Jafu a Gezer, které požaduješ, ty způsobily lidu a naší zemi velikou pohromu; dáme za ně sto talentů." Athénobios mu neodpověděl ani slova,
1Ma 15,36: rozzloben se vrátil ke králi a podal mu zprávu o tom jednání i o slávě Šimeónově a o všem, co viděl. Krále zachvátil veliký hněv.
1Ma 15,37: Mezitím Trýfón vstoupil na loď a uprchl do Orthósie.
1Ma 15,38: Král ustanovil Kendebaia velitelem pobřeží, přidělil mu pěchotu a jízdu
1Ma 15,39: a nařídil mu, aby se utábořil na hranici Judska, přestavěl Kedrón, zpevnil jeho hradby a bojoval proti lidu. Král mezitím pronásledoval Trýfóna.
1Ma 15,40: Kendebaios přitáhl do Jabny a začal lid dráždit svými vpády do Judska, při nichž bral lidi do zajetí nebo je pobíjel.
1Ma 15,41: Vybudoval Kedrón, odvelel tam jízdu a vojsko, aby odtud činili výpady na judské cesty, jak to nařídil král.