1Ma 10,67: Roku stého šedesátého pátého se vrátil Démétrios, Démétriův syn, z Kréty do země svých otců.
1Ma 10,68: Když o tom uslyšel král Alexandr, velmi se znepokojil a vrátil se do Antiochie.
1Ma 10,69: Démétrios ustanovil místodržitelem Koilé Sýrie Apollónia. Ten sebral veliké vojsko, utábořil se u Jabny a vzkázal veleknězi Jónatanovi:
1Ma 10,70: "Ty jediný se bouříš proti nám a já mám kvůli tobě trpět posměch a hanbu? Osobuješ si nad námi převahu v horách?
1Ma 10,71: Máš-li důvěru ve své vojsko, sestup k nám do rovin a tam změříme své síly! Se mnou je vojenská moc měst.
1Ma 10,72: Zeptej se a pouč se, kdo jsem já a ostatní, kteří nám pomáhají. Každý ti řekne, že nemůžete před námi obstát, vždyť už dvakrát byli od nás poraženi tvoji otcové ve vlastní zemi!
1Ma 10,73: Ani nyní neobstojíš před jízdou a tak velikým vojskem na rovině, kde není ani kámen, ani skála, ani místo kam utéci!"
1Ma 10,74: Když Jónatan uslyšel Apollóniovy řeči, rozčilil se do hloubi duše. Vzal deset tisíc mužů a vytáhl z Jeruzaléma. Na pomoc mu přišel i jeho bratr Šimeón.
1Ma 10,75: Utábořil se u Jafy, neboť její obyvatelé zavřeli brány; byla tam totiž Apollóniova posádka. Když židé na město zaútočili,
1Ma 10,76: obyvatelé jim ze strachu otevřeli a Jónatan opanoval Jafu.
1Ma 10,77: Jakmile to uslyšel Apollónios, vytrhl s třemi tisíci jezdců a velikým vojskem jakoby k Ašdódu, ale hned odbočil do rovin, protože se spoléhal na početnou jízdu.
1Ma 10,78: Jónatan spěchal za ním k Ašdódu, kde se vojska utkala v boji.
1Ma 10,79: Apollónios tajně ponechal tisíc jezdců židům v týlu.
1Ma 10,80: Jónatan poznal, že má v týlu zálohu, když obklíčili jeho vojsko a ostřelovali je šípy od rána do večera.
1Ma 10,81: Lid však vydržel, jak Jónatan nařídil, zato koně nepřátel se unavili.
1Ma 10,82: Potom přivedl své vojsko Šimeón a vrhl se na nepřátelský šik, protože jízda už byla vyřízená. Nepřátelé byli potřeni a prchali.
1Ma 10,83: Také jízda byla rozprášena po rovině. Prchali do Ašdódu a nahrnuli se do svatyně své modly Dagóna, aby se zachránili.
1Ma 10,84: Jónatan však dal zapálit Ašdód i okolní osady, pobral v nich kořist a chrám Dagónův spálil i se všemi, kdo se do něho utekli.
1Ma 10,85: Počet těch, kdo padli mečem nebo zahynuli v plamenech, byl kolem osmdesáti tisíc mužů.
1Ma 10,86: Když pak Jónatan odtamtud odešel a utábořil se u Aškalónu, obyvatelé města mu vyšli vstříc s velikou slávou.
1Ma 10,87: Se svým doprovodem a velkou kořistí se pak vrátil do Jeruzaléma.
1Ma 10,88: Když Alexandr uslyšel o těchto událostech, znovu Jónatana vyznamenal.
1Ma 10,89: Poslal mu zlatou sponu, jakou bývají vyznamenáváni obvykle jen královi příbuzní, a dal mu do vlastnictví Ekrón a jeho celé okolí.