1Ma 10,1: Roku stého šedesátého Alexandr Epifanés, syn Antiochův, vytáhl proti Ptolemaidě a obsadil ji. Obyvateli byl uvítán a prohlásil se tam za krále.
1Ma 10,2: Když se o tom doslechl král Démétrios, shromáždil velmi početné vojsko a vytáhl proti němu do boje.
1Ma 10,3: Jónatanovi poslal Démétrios přátelský list, v němž mu lichotil.
1Ma 10,4: Řekl si totiž: "Musíme se s ním přátelsky dohodnout dřív, než se on dohodne s Alexandrem proti nám.
1Ma 10,5: Vždyť má v paměti všechno zlo, které jsme způsobili jemu, jeho bratrům a národu."
1Ma 10,6: Dal mu proto právo jako svému spojenci sbírat vojsko a opatřovat si zbraně; dokonce nařídil, aby mu z jeruzalémského hradu vydali rukojmí.
1Ma 10,7: Jónatan šel potom do Jeruzaléma a přečetl tento list všemu lidu i posádce hradu.
1Ma 10,8: Tam se velmi polekali, když uslyšeli, že král mu dal právo postavit vojsko.
1Ma 10,9: Posádka hradu vydala Jónatanovi rukojmí a on je odevzdal jejich rodinám.
1Ma 10,10: Usadil se pak v Jeruzalémě a počal město obnovovat a přestavovat.
1Ma 10,11: Na jeho rozkaz dělníci vystavěli hradby a z hory Sijónu udělali pevnost obehnanou kamennými kvádry.
1Ma 10,12: Cizinci, kteří byli v pevnostech vystavěných Bakchídem, utekli,
1Ma 10,13: každý opustil své místo a odešel do své země;
1Ma 10,14: jedině v Bét-súru zůstalo několik z těch, kdo opustili Zákon a přikázání; tam našli útočiště.
1Ma 10,15: Král Alexandr se dozvěděl o slibech, které poslal Démétrios Jónatanovi. Pověděli mu také o bitvách a statečných činech, které vykonal on a jeho bratři, i o strastech, které zakusili.
1Ma 10,16: Král si řekl: "Sotva najdeme někoho jako je on, učiňme ho tedy naším přítelem a spojencem!"
1Ma 10,17: Poslal mu list, v němž stálo:
1Ma 10,18: "Král Alexandr posílá pozdrav svému bratru Jónatanovi.
1Ma 10,19: Doslechli jsme se o tobě, že jsi muž statečný a že jsi hoden stát se naším přítelem.
1Ma 10,20: Ustanovujeme tě ode dneška veleknězem tvého národa: smíš se nazývat královým přítelem (a poslal mu současně purpurové roucho a zlatý věnec), smíš stát na naší straně a být naším přítelem."
1Ma 10,21: Sedmého měsíce roku stého šedesátého oblékl Jónatan o slavnosti stánků posvátné roucho. Shromažďoval vojsko a opatřoval mnohé zbraně.
1Ma 10,22: Když se o tom dozvěděl Démétrios, s bolestí pravil:
1Ma 10,23: "Co jsme to udělali! Alexandr nás předešel a získal si přátelství a podporu židů.
1Ma 10,24: Napíši jim vemlouvavý dopis, plný chvály a slibů, aby pomáhali mně."
1Ma 10,25: Odeslal jim dopis tohoto znění: "Král Démétrios posílá židovskému národu pozdrav.
1Ma 10,26: S radostí jsme uslyšeli, že plníte smlouvy, které jste s námi uzavřeli, že s námi zůstáváte v přátelství a nepřidali jste se k našim nepřátelům.
1Ma 10,27: Zachovejte nám věrnost i nadále; odplatíme vám dobrým za to, že se k nám tak chováte.
1Ma 10,28: Promineme vám mnohé závazky a dáme vám dary.
1Ma 10,29: Od této chvíle zbavuji a osvobozuji vás a všechny židy od daní, od dávky ze soli a korunních poplatků.
1Ma 10,30: Také se ode dneška nadále zříkám třetiny úrody a poloviny ovoce ze stromů, které mi patří. Nic už nebudu vymáhat z judské země ani ze tří okresů v Samařsku a v Galileji, které jsou k ní připojeny, ode dneška po všechna další léta.
1Ma 10,31: Jeruzalém s celým okolím, i s jeho desátky a poplatky, ať je posvátný a osvobozený od berní.
1Ma 10,32: Zříkám se také vlády nad hradem v Jeruzalémě. Dávám jej veleknězi, ať jej obsadí muži, které sám vybere jako jeho stráž.
1Ma 10,33: Propouštím všechny židy z celého svého království, kteří tam byli odvedeni do zajetí ze země judské, a dávám jim bezplatně svobodu. Všem jsou prominuty daně i za jejich dobytek.
1Ma 10,34: Všechny svátky, soboty, novoluní a Zákonem stanovené dny, jakož i tři dny před svátkem a tři dny po svátku, budou pro všechny židy v mém království osvobozeny od vybírání daní.
1Ma 10,35: Nikdo nemá právo kvůli těmto věcem proti komukoli z nich něco dělat nebo je obtěžovat.
1Ma 10,36: Asi třicet tisíc židů bude přijato do královského vojska a bude se jim vyplácet žold, jaký přísluší všemu královskému vojsku.
1Ma 10,37: Někteří z nich budou určeni do posádek ve velkých královských pevnostech, jiní budou ustanoveni k zodpovědným úřadům v království. Jejich nadřízení a velitelé budou z jejich řad; budou se spravovat podle svých zákonů, které z rozkazu krále platí pro judskou zemi.
1Ma 10,38: Tři okresy v samařské zemi, které jsou přičleněny k Judsku, budou patřit jedině pod zákony judské, nebudou podléhat pravomoci nikoho jiného než velekněze.
1Ma 10,39: Ptolemaidu a její okolí dávám darem svatyni v Jeruzalémě na krytí jejích výdajů.
1Ma 10,40: A já budu přispívat každým rokem patnácti tisíci šekely stříbra z královského příjmu z příslušných míst.
1Ma 10,41: Všechny zbývající poplatky, které úřady dosud neodvedly v té výši jako v dřívějších letech, budou se od nynějška dávat na potřeby chrámu.
1Ma 10,42: Nadto pět tisíc šekelů stříbra, které se podle předpisu každoročně vybíraly ze zisků svatyně, se promíjejí, protože patří kněžím konajícím službu.
1Ma 10,43: Kdokoli se uteče do jeruzalémského chrámu nebo kamkoli do jeho okrsku, protože dluží královské poplatky nebo něco jiného, nebude postižen sám ani jeho majetek, který má v mém království.
1Ma 10,44: Náklady na budování a údržbu svatyně budou hrazeny z královských příjmů.
1Ma 10,45: Stejně budou z královských příjmů hrazeny náklady na budování hradeb v Jeruzalémě a opevnění kolem a dále na stavbu hradeb v Judsku."
1Ma 10,46: Když Jónatan a jeho lid uslyšeli tyto sliby, nevěřili jim a nepřijali je, protože měli v živé paměti velké soužení, které Démétrios způsobil Izraeli, když je krutě utiskoval.
1Ma 10,47: Přiklonili se k Alexandrovi, který k nim první přišel s nabídkou míru, a natrvalo se stali jeho spojenci.
1Ma 10,48: Král Alexandr shromáždil velké vojsko a vytáhl proti Démétriovi.
1Ma 10,49: Oba králové svedli boj, v němž bylo vojsko Démétriovo obráceno na útěk. Alexandr je pronásledoval a ukázal se být mocnějším.
1Ma 10,50: Bojoval urputně až do západu slunce; toho dne padl i Démétrios.
1Ma 10,51: Potom poslal Alexandr k egyptskému králi Ptolemaiovi posly s tímto listem:
1Ma 10,52: "Vrátil jsem se do svého království, usedl jsem na trůn svých otců a ujal se vlády, zničil jsem Démétria a ovládl svou zemi.
1Ma 10,53: Svedl jsem s ním bitvu, rozdrtil jsem ho i s jeho vojskem. Usedli jsme místo něho na královský trůn.
1Ma 10,54: Staňme se přáteli, dej mi svou dceru za ženu. Stanu-li se tvým zetěm, dám tobě i jí dary hodné tebe."
1Ma 10,55: Král Ptolemaios mu odpověděl: "Šťastný den, kdy ses vrátil do země svých otců a zasedl na jejich trůn.
1Ma 10,56: Udělám, co jsi mi napsal, ale přijď mi naproti do Ptolemaidy, abychom se uviděli, a stanu se tvým tchánem, jak jsi navrhl."
1Ma 10,57: Roku stého šedesátého druhého vypravil se král Ptolemaios se svou dcerou Kleopatrou z Egypta a zavítal do Ptolemaidy,
1Ma 10,58: kam mu král Alexandr přišel naproti. Ptolemaios mu dal svou dceru Kleopatru a vystrojil v Ptolemaidě svatbu s velikou slávou, obvyklou u králů.
1Ma 10,59: Král Alexandr napsal Jónatanovi, aby mu přišel naproti.
1Ma 10,60: Ten přišel do Ptolemaidy s velkou slávou a setkal se s oběma králi. Obdaroval je i jejich přátele stříbrem, zlatem a mnohými dary a získal tak jejich přízeň.
1Ma 10,61: Ale povstali proti němu hanebníci z Izraele, muži svévolní, aby na něho u krále žalovali; ten však na ně nedal.
1Ma 10,62: Král rozkázal, aby svlékli Jónatanovi jeho šat a oblékli ho do purpuru. Učinili tak.
1Ma 10,63: Král ho posadil vedle sebe a nařídil svým knížatům: "Jděte s ním do města a vyhlaste, ať na něho nikdo v žádné záležitosti nežaluje a ničím ho neobtěžuje!"
1Ma 10,64: Když žalobníci uslyšeli rozhlašovat jeho slávu a jeho samého spatřili oděného v purpuru, do jednoho se vytratili.
1Ma 10,65: Tak vzdal král poctu Jónatanovi a zapsal ho mezi nejlepší přátele, když ho předtím ustanovil vojevůdcem a údělným knížetem.
1Ma 10,66: Jónatan se pak s pokojem a radostí vrátil do Jeruzaléma.
1Ma 10,67: Roku stého šedesátého pátého se vrátil Démétrios, Démétriův syn, z Kréty do země svých otců.
1Ma 10,68: Když o tom uslyšel král Alexandr, velmi se znepokojil a vrátil se do Antiochie.
1Ma 10,69: Démétrios ustanovil místodržitelem Koilé Sýrie Apollónia. Ten sebral veliké vojsko, utábořil se u Jabny a vzkázal veleknězi Jónatanovi:
1Ma 10,70: "Ty jediný se bouříš proti nám a já mám kvůli tobě trpět posměch a hanbu? Osobuješ si nad námi převahu v horách?
1Ma 10,71: Máš-li důvěru ve své vojsko, sestup k nám do rovin a tam změříme své síly! Se mnou je vojenská moc měst.
1Ma 10,72: Zeptej se a pouč se, kdo jsem já a ostatní, kteří nám pomáhají. Každý ti řekne, že nemůžete před námi obstát, vždyť už dvakrát byli od nás poraženi tvoji otcové ve vlastní zemi!
1Ma 10,73: Ani nyní neobstojíš před jízdou a tak velikým vojskem na rovině, kde není ani kámen, ani skála, ani místo kam utéci!"
1Ma 10,74: Když Jónatan uslyšel Apollóniovy řeči, rozčilil se do hloubi duše. Vzal deset tisíc mužů a vytáhl z Jeruzaléma. Na pomoc mu přišel i jeho bratr Šimeón.
1Ma 10,75: Utábořil se u Jafy, neboť její obyvatelé zavřeli brány; byla tam totiž Apollóniova posádka. Když židé na město zaútočili,
1Ma 10,76: obyvatelé jim ze strachu otevřeli a Jónatan opanoval Jafu.
1Ma 10,77: Jakmile to uslyšel Apollónios, vytrhl s třemi tisíci jezdců a velikým vojskem jakoby k Ašdódu, ale hned odbočil do rovin, protože se spoléhal na početnou jízdu.
1Ma 10,78: Jónatan spěchal za ním k Ašdódu, kde se vojska utkala v boji.
1Ma 10,79: Apollónios tajně ponechal tisíc jezdců židům v týlu.
1Ma 10,80: Jónatan poznal, že má v týlu zálohu, když obklíčili jeho vojsko a ostřelovali je šípy od rána do večera.
1Ma 10,81: Lid však vydržel, jak Jónatan nařídil, zato koně nepřátel se unavili.
1Ma 10,82: Potom přivedl své vojsko Šimeón a vrhl se na nepřátelský šik, protože jízda už byla vyřízená. Nepřátelé byli potřeni a prchali.
1Ma 10,83: Také jízda byla rozprášena po rovině. Prchali do Ašdódu a nahrnuli se do svatyně své modly Dagóna, aby se zachránili.
1Ma 10,84: Jónatan však dal zapálit Ašdód i okolní osady, pobral v nich kořist a chrám Dagónův spálil i se všemi, kdo se do něho utekli.
1Ma 10,85: Počet těch, kdo padli mečem nebo zahynuli v plamenech, byl kolem osmdesáti tisíc mužů.
1Ma 10,86: Když pak Jónatan odtamtud odešel a utábořil se u Aškalónu, obyvatelé města mu vyšli vstříc s velikou slávou.
1Ma 10,87: Se svým doprovodem a velkou kořistí se pak vrátil do Jeruzaléma.
1Ma 10,88: Když Alexandr uslyšel o těchto událostech, znovu Jónatana vyznamenal.
1Ma 10,89: Poslal mu zlatou sponu, jakou bývají vyznamenáváni obvykle jen královi příbuzní, a dal mu do vlastnictví Ekrón a jeho celé okolí.