1Kr 2,19: A Bat-šeba šla ke králi Šalomounovi, aby s ním promluvila o Adonijášovi. Král jí vyšel vstříc a poklonil se jí. Pak se posadil na svůj trůn. I králově matce přistavili trůn a ona se posadila po jeho pravici.
1Kr 2,20: Pak řekla: "Mám k tobě jednu malou prosbu. Neodmítni mě." Král jí odvětil: "Žádej, má matko, tebe neodmítnu."
1Kr 2,21: Řekla: "Ať je Šúnemanka Abíšag dána za ženu tvému bratru Adonijášovi."
1Kr 2,22: Král Šalomoun své matce odpověděl: "Proč žádáš pro Adonijáše Šúnemanku Abíšagu? Žádej pro něho království. Vždyť je to můj bratr, starší než já. Žádej je pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina!"
1Kr 2,23: A král Šalomoun přísahal při Hospodinu: "Ať se mnou Bůh udělá, co chce! Adonijáš vyřkl rozsudek sám nad sebou.
1Kr 2,24: Jakože živ je Hospodin, který mě pevně posadil na trůn mého otce Davida a který mi podle svého slova vybudoval dům, ještě dnes Adonijáš zemře!"
1Kr 2,25: Král Šalomoun to zařídil prostřednictvím Benajáše, syna Jójadova. Ten ho skolil; tak zemřel.
1Kr 2,26: Knězi Ebjátarovi král poručil: "Odejdi do Anatótu ke svým polím, neboť jsi propadl smrti. Dnes tě zabít nedám, protože jsi nosíval schránu Panovníka Hospodina před mým otcem Davidem a protože jsi snášel všechno, co snášel můj otec."
1Kr 2,27: I zapudil Šalomoun Ebjátara, takže přestal být Hospodinovým knězem, a tak se naplnilo Hospodinovo slovo, které vyslovil proti domu Élího v Šílu.
1Kr 2,28: Zpráva o tom se dostala až k Jóabovi; Jóab se totiž přiklonil k Adonijášovi, ačkoli k Abšalómovi se nepřiklonil. I utekl Jóab ke stanu Hospodinovu a chytil se rohů oltáře.
1Kr 2,29: Králi Šalomounovi oznámili, že Jóab utekl ke stanu Hospodinovu, že je u oltáře. Proto Šalomoun poslal Benajáše, syna Jójadova, s rozkazem: "Jdi a skol ho!"
1Kr 2,30: Benajáš tedy přišel ke stanu Hospodinovu a řekl: "Toto praví král: Jdi odtud!" Ale on odpověděl: "Nikoli, zemřu zde." Benajáš tedy vyřídil králi tuto odpověď: "Jóab řekl toto a odpověděl mi takto."
1Kr 2,31: Král mu nařídil: "Učiň, jak řekl. Skol ho! Potom ho pohřbi. Tak sejmeš ze mne a z domu mého otce vinu za krev, kterou Jóab bezdůvodně prolil.
1Kr 2,32: Hospodin obrátí jeho krev na jeho hlavu, protože skolil dva muže spravedlivější a lepší, než je sám. Zavraždil je mečem, aniž o tom můj otec David věděl, totiž Abnéra, syna Nérova, velitele vojska izraelského, a Amasu, syna Jeterova, velitele vojska judského.
1Kr 2,33: Jejich krev se obrátí na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva navěky. Davidovi a jeho potomstvu, jeho domu i trůnu ať vzejde od Hospodina pokoj až navěky."
1Kr 2,34: Benajáš, syn Jójadův, tedy vyšel a Jóaba skolil a usmrtil. Pohřbili ho pak v jeho domě na poušti.
1Kr 2,35: Benajáše, syna Jójadova, ustanovil král místo něho nad vojskem a kněze Sádoka ustanovil král místo Ebjátara.
1Kr 2,36: Potom si dal král předvolat Šimeího a nařídil mu: "Postav si dům v Jeruzalémě a usaď se tu. Nikam odtud nevycházej.
1Kr 2,37: Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a překročíš Kidrónský úval, propadneš smrti. Tvá krev padne na tvou hlavu."
1Kr 2,38: Šimeí králi odpověděl: "Slovo, jež promluvil král, můj pán, je dobré a tvůj služebník se tak zachová." Šimeí tedy bydlil v Jeruzalémě po mnoho dnů.
1Kr 2,39: Po třech letech uprchli Šimeímu dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi gatskému. Šimeímu bylo oznámeno: "Tvoji otroci jsou v Gatu."
1Kr 2,40: Nato Šimeí osedlal osla a jel do Gatu k Akíšovi hledat své otroky. Odjel a své otroky z Gatu přivedl.
1Kr 2,41: Šalomounovi však bylo ohlášeno, že Šimeí odešel z Jeruzaléma do Gatu a zase se vrátil.
1Kr 2,42: Král si dal Šimeího zavolat a řekl mu: "Což jsem tě nezavázal přísahou při Hospodinu a nedal jsem ti výstrahu: »Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a půjdeš kamkoli, propadneš smrti?« A tys mi řekl: »Slovo, jež jsem slyšel, je dobré.«
1Kr 2,43: Proč jsi tedy nedbal na Hospodinovu přísahu a na příkaz, který jsem ti dal?"
1Kr 2,44: Král dále Šimeímu řekl: "Ty víš o všem tom zlém, co bylo v tvém srdci, co jsi provedl mému otci Davidovi. Hospodin tvou zlobu obrátil na tvoji hlavu.
1Kr 2,45: Král Šalomoun však bude požehnaný a trůn Davidův zůstane před Hospodinem pevný navěky."
1Kr 2,46: Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.