1Kr 2,13: Adonijáš, syn Chagítin, přišel k Šalomounově matce Bat-šebě. Otázala se: "Přicházíš pokojně?" Odpověděl: "Pokojně."
1Kr 2,14: A dodal: "Chtěl bych na tobě něco." Ona odvětila: "Mluv."
1Kr 2,15: Řekl: "Ty víš, že království patřilo mně a že na mne se obrátil celý Izrael s žádostí, abych kraloval. Ale království připadlo mému bratru. Má je od Hospodina.
1Kr 2,16: Nyní mám k tobě jedinou prosbu. Neodmítni mě." Ona mu odpověděla: "Mluv."
1Kr 2,17: Řekl tedy: "Řekni prosím králi Šalomounovi, tebe přece neodmítne, aby mi dal za ženu Šúnemanku Abíšagu."
1Kr 2,18: Bat-šeba odpověděla: "Dobře. Já se za tebe u krále přimluvím."
1Kr 2,19: A Bat-šeba šla ke králi Šalomounovi, aby s ním promluvila o Adonijášovi. Král jí vyšel vstříc a poklonil se jí. Pak se posadil na svůj trůn. I králově matce přistavili trůn a ona se posadila po jeho pravici.
1Kr 2,20: Pak řekla: "Mám k tobě jednu malou prosbu. Neodmítni mě." Král jí odvětil: "Žádej, má matko, tebe neodmítnu."
1Kr 2,21: Řekla: "Ať je Šúnemanka Abíšag dána za ženu tvému bratru Adonijášovi."
1Kr 2,22: Král Šalomoun své matce odpověděl: "Proč žádáš pro Adonijáše Šúnemanku Abíšagu? Žádej pro něho království. Vždyť je to můj bratr, starší než já. Žádej je pro něho a pro kněze Ebjátara a pro Jóaba, syna Serújina!"
1Kr 2,23: A král Šalomoun přísahal při Hospodinu: "Ať se mnou Bůh udělá, co chce! Adonijáš vyřkl rozsudek sám nad sebou.
1Kr 2,24: Jakože živ je Hospodin, který mě pevně posadil na trůn mého otce Davida a který mi podle svého slova vybudoval dům, ještě dnes Adonijáš zemře!"
1Kr 2,25: Král Šalomoun to zařídil prostřednictvím Benajáše, syna Jójadova. Ten ho skolil; tak zemřel.