1Kr 1,1: Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát.
1Kr 1,2: Proto mu jeho služebníci navrhli: "Ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána."
1Kr 1,3: Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku, až našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi.
1Kr 1,4: Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.
1Kr 1,5: Adonijáš, syn Chagítin, se vynášel: "Kralovat budu já." A opatřil si vůz, koně a padesát mužů, kteří běhali před ním.
1Kr 1,6: Otec ho po celý ten čas nezarmoutil otázkou: "Co to děláš?" Také on byl velmi pěkné postavy; narodil se po Abšalómovi.
1Kr 1,7: Dohodl se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem. Ti Adonijáše podporovali.
1Kr 1,8: Avšak kněz Sádok a Benajáš, syn Jójadův, ani prorok Nátan a Šimeí, Reí a Davidovi bohatýři při Adonijášovi nestáli.
1Kr 1,9: Adonijáš připravil obětní hod, brav, skot a vykrmený dobytek, u kamene Zócheletu, který je vedle pramene Rogelu, a pozval všechny své bratry, královy syny, i všechny judské muže, královy služebníky.
1Kr 1,10: Ale proroka Nátana, Benajáše, bohatýry a svého bratra Šalomouna nepozval.
1Kr 1,11: I řekl Nátan Bat-šebě, matce Šalomounově: "Neslyšela jsi, že se Adonijáš, syn Chagítin, stal králem? A David, náš pán, o tom neví.
1Kr 1,12: Pojď tedy, poradím ti, jak se zachráníš ty i tvůj syn Šalomoun.
1Kr 1,13: Nuže, vejdi ke králi Davidovi a zeptej se ho: »Což jsi ty sám, králi, můj pane, nepřísahal své otrokyni: Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn? Proč se tedy stal králem Adonijáš?«
1Kr 1,14: Zatímco tam ještě budeš s králem mluvit, přijdu za tebou a potvrdím tvá slova."
1Kr 1,15: Bat-šeba tedy vešla do pokojíka ke králi. Král totiž byl už velmi starý a Šúnemanka Abíšag ho obsluhovala.
1Kr 1,16: Bat-šeba před králem padla na kolena a poklonila se mu. Král se otázal: "Co si přeješ?"
1Kr 1,17: Odpověděla mu: "Můj pane, ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: »Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn.«
1Kr 1,18: A hle, teď se stal králem Adonijáš, a ty, králi, můj pane, o tom nevíš.
1Kr 1,19: Už připravil obětní hod, býky a velké množství vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny, kněze Ebjátara a velitele vojska Jóaba, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval.
1Kr 1,20: K tobě, králi, můj pane, se upírají oči celého Izraele, abys jim oznámil, kdo po tobě dosedne na trůn krále, mého pána.
1Kr 1,21: Kdyby se stalo, že by král, můj pán, ulehl ke svým otcům, budeme tu stát já a můj syn Šalomoun jako hříšníci."
1Kr 1,22: Zatímco ještě mluvila s králem, přišel prorok Nátan.
1Kr 1,23: Oznámili králi: "Je tu prorok Nátan." Vstoupil před krále a klaněl se mu tváří až k zemi.
1Kr 1,24: Pak se Nátan otázal: "Králi, můj pane, což jsi řekl: »Po mně bude králem Adonijáš, ten dosedne na můj trůn?«
1Kr 1,25: Dnes totiž sestoupil a připravil obětní hod, býky a množství vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny i velitele vojska a kněze Ebjátara a oni s ním jedí a pijí a provolávají: »Ať žije král Adonijáš!«
1Kr 1,26: Ale mne, tvého služebníka, ani kněze Sádoka a Benajáše, syna Jójadova, ani tvého služebníka Šalomouna nepozval.
1Kr 1,27: Pochází tento rozkaz vskutku od krále, mého pána? Neuvědomil jsi svého služebníka o tom, kdo po tobě dosedne na trůn, králi, můj pane."
1Kr 1,28: Král David odpověděl: "Zavolejte mi Bat-šebu." Vešla před krále a zůstala před ním stát.
1Kr 1,29: Král se zapřisáhl: "Jakože živ je Hospodin, který mě vykoupil z každého soužení,
1Kr 1,30: jak jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, králem bude po mně tvůj syn Šalomoun, ten dosedne na můj trůn místo mne; učiním tak ještě dnes."
1Kr 1,31: Bat-šeba padla na kolena, poklonila se králi tváří k zemi a řekla: "Ať navěky žije král David, můj pán."
1Kr 1,32: Potom král David nařídil: "Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova." Když předstoupili před krále,
1Kr 1,33: král jim řekl: "Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na mou mezkyni a doveďte ho dolů ke Gíchónu.
1Kr 1,34: Tam ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Zatroubíte na polnici a budete volat: »Ať žije král Šalomoun!«
1Kr 1,35: Pak půjdete za ním vzhůru a on přijde, dosedne na můj trůn a bude králem místo mne. Je to můj příkaz, aby on byl vévodou nad Izraelem i nad Judou."
1Kr 1,36: Benajáš, syn Jójadův, králi odpověděl: "Stane se! Tak rozhodl Hospodin, Bůh krále, mého pána.
1Kr 1,37: Jako byl Hospodin při králi, mém pánu, tak ať je při Šalomounovi a ať vyvýší jeho trůn nad trůn krále Davida, mého pána."
1Kr 1,38: Kněz Sádok, prorok Nátan a Benajáš, syn Jójadův, i Keretejci a Peletejci sešli dolů; Šalomouna posadili na mezkyni krále Davida a vedli ho ke Gíchónu.
1Kr 1,39: Kněz Sádok vzal ze stanu Hospodinova roh s olejem a Šalomouna pomazal. Zatroubili na polnici a všechen lid provolal: "Ať žije král Šalomoun!"
1Kr 1,40: Všechen lid pak šel vzhůru za ním, pískal na píšťaly a převelice se radoval; země od toho hluku až pukala.
1Kr 1,41: Adonijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním, to uslyšeli, když hostina končila. Jóab zaslechl zvuk polnice a otázal se: "Co je to ve městě za velký halas?"
1Kr 1,42: Zatímco ještě mluvil, přišel Jónatan, syn kněze Ebjátara, a Adonijáš mu řekl: "Pojď, ty jsi statečný muž a jistě přinášíš dobrou zvěst."
1Kr 1,43: Ale Jónatan Adonijášovi odpověděl: "Naopak. Král David, náš pán, ustanovil za krále Šalomouna.
1Kr 1,44: Král s ním poslal kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova, i Keretejce a Peletejce a posadili ho na královu mezkyni.
1Kr 1,45: Kněz Sádok a prorok Nátan ho u Gíchónu pomazali za krále, a když šli odtamtud radostně vzhůru, město halasilo. To byl ten zvuk, který jste zaslechli.
1Kr 1,46: Šalomoun už dosedl na královský trůn.
1Kr 1,47: Královi služebníci přišli rovněž a dobrořečili našemu pánu, králi Davidovi: »Ať tvůj Bůh učiní jméno Šalomounovo slavnějším než tvé jméno a ať vyvýší jeho trůn nad tvůj trůn.« A král se na svém lůžku poklonil.
1Kr 1,48: Poté král řekl: »Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, že nám dal dnes toho, kdo bude sedět na mém trůnu, a že to mé oči vidí.«"
1Kr 1,49: Tu se všichni pozvaní, kteří byli při Adonijášovi, roztřásli, vstali a každý šel svou cestou.
1Kr 1,50: I Adonijáš vstal a ze strachu před Šalomounem šel a chytil se rohů oltáře.
1Kr 1,51: Šalomounovi oznámili: "Hle, Adonijáš se bojí krále Šalomouna, drží se rohů oltáře a říká: »Ať mi dnes král Šalomoun odpřisáhne, že svého služebníka neusmrtí mečem.«"
1Kr 1,52: Šalomoun řekl: "Bude-li se chovat jako statečný muž, ani vlas mu nespadne na zem, bude-li však na něm shledáno něco zlého, zemře."
1Kr 1,53: Král Šalomoun ho dal odvést od oltáře a on přišel a poklonil se králi Šalomounovi. Šalomoun mu řekl: "Jdi do svého domu."