1K 7,10: Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela.
1K 7,11: A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští.
1K 7,12: Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští.
1K 7,13: A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.
1K 7,14: Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté!
1K 7,15: Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji.
1K 7,16: Víš snad, ženo, zda se ti podaří přivést muže ke spáse? Víš snad, muži, zda se ti podaří přivést ženu ke spáse?
1K 7,17: Každý ať žije v tom postavení, které měl od Pána, když ho povolal k víře. A tak to nařizuji v církvích všude.