1K 15,42: Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
1K 15,43: Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
1K 15,44: Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
1K 15,45: Jak je psáno: »První člověk Adam se stal duší živou« - poslední Adam je však Duchem oživujícím.
1K 15,46: Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.
1K 15,47: První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.
1K 15,48: Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.
1K 15,49: A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.
1K 15,50: Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném.