Ž 94,1: Bože mstiteli, Hospodine, Bože mstiteli, zaskvěj se!
Ž 94,2: Povznes se výše, ty soudce země, dej odplatu pyšným.
Ž 94,3: Dlouho ještě svévolníci, Hospodine, dlouho ještě svévolníci budou jásat?
Ž 94,4: Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností
Ž 94,5: a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému,
Ž 94,6: vraždí vdovu a bezdomovce, sirotky zabíjejí.
Ž 94,7: Říkají: "Hospodin nevidí, Bůh Jákobův to nepostřehne."
Ž 94,8: Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy?
Ž 94,9: Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko?
Ž 94,10: Neumí snad trestat ten, jenž kárá pronárody, ten, jenž učí člověka, co by měl vědět?
Ž 94,11: Hospodin zná smýšlení lidí; jsou pouhý vánek.
Ž 94,12: Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ:
Ž 94,13: Dopřeješ mu klidu ve zlých dnech, zatímco se bude kopat jáma svévolníku.
Ž 94,14: Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí.
Ž 94,15: Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce.
Ž 94,16: Kdo se mne zastane proti zlovolníkům? Kdo se za mne postaví proti pachatelům ničemností?
Ž 94,17: Kdyby mi Hospodin nepomáhal, zakrátko bych bydlel v říši ticha.
Ž 94,18: Řeknu-li: "Už ujíždí mi noha," podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine.
Ž 94,19: Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.
Ž 94,20: Může být tvým spojencem trůn zhouby, který proti právu jen trápení plodí?
Ž 94,21: Napadají duši spravedlivou, nevinnou krev viní ze svévole.
Ž 94,22: Ale Hospodin je můj hrad nedobytný, můj Bůh je má útočištná skála.
Ž 94,23: Obrátí proti nim jejich ničemnosti, umlčí je jejich vlastní zlobou, umlčí je Hospodin, Bůh náš!