Ž 8,5: Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Ž 8,6: Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Ž 8,7: Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
Ž 8,8: všechen brav a skot a také polní zvířata
Ž 8,9: a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách.