Ž 77,1: Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm.
Ž 77,2: Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu!
Ž 77,3: V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá.
Ž 77,4: Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý. -Sela-
Ž 77,5: Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova.
Ž 77,6: Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.
Ž 77,7: V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá:
Ž 77,8: Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví?
Ž 77,9: Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních?
Ž 77,10: Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování? -Sela-
Ž 77,11: Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.
Ž 77,12: Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku.
Ž 77,13: Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích.