Ž 68,1: Pro předního zpěváka, Davidův. Zpívaný žalm.
Ž 68,2: Povstane Bůh, a rozprchnou se jeho nepřátelé, na útěk se před ním dají, kdo ho nenávidí.
Ž 68,3: Odvaneš je jako dým. Tak jako taje vosk před žárem ohně, tak zhynou před Bohem svévolníci.
Ž 68,4: Spravedliví se však zaradují a jásotem budou oslavovat Boha, budou se radostně veselit.
Ž 68,5: Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte.
Ž 68,6: Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém.
Ž 68,7: Bůh, jenž osamělé usazuje v domě, vyvádí vězně k šťastnému životu; odbojníci však zůstanou ve vyprahlé zemi.
Ž 68,8: Bože, když jsi táhl v čele svého lidu, když jsi kráčel pustým krajem, -Sela-
Ž 68,9: třásla se země, kanuly krůpěje z nebe před Bohem ze Sínaje, před Bohem, Bohem Izraele.
Ž 68,10: Štědrým přívalem jsi skrápěl své dědictví, Bože, když se země vysílila, pečoval jsi o ni.
Ž 68,11: Tvoje stádce se v ní usadilo. Bože, ve své dobrotě máš péči o poníženého!
Ž 68,12: Panovník pronáší výrok. Nesmírný je zástup žen, jež radostnou zvěst nesou:
Ž 68,13: "Pádí králové i se zástupy, pádí, hospodyně rozdělují kořist.
Ž 68,14: Zůstanete ležet mezi ohradami? Jak se blyští stříbrem potažená křídla holubice, perutě zlatavě zelenavé!
Ž 68,15: Už jí Všemohoucí rozehnal ty krále! To tys přikryl sněhem šerý Salmón."
Ž 68,16: Horou bohů je hora Bášan, hora Bášan je hora strmých štítů.
Ž 68,17: Proč, vy strmé horské štíty, úkosem shlížíte na horu, na níž se usadit zatoužil Bůh? Tam bude Hospodin přebývat natrvalo.
Ž 68,18: Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je mezi nimi, ze Sínaje táhne do svatyně.
Ž 68,19: Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli v zajetí, jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem, odbojníci však museli zůstat v poušti, Hospodine, Bože!
Ž 68,20: Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása. -Sela-
Ž 68,21: Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti.
Ž 68,22: Ano, Bůh rozdrtí nepřátelům hlavu, témě tomu, který se ve vinách brodí.
Ž 68,23: Panovník řekl: "Vyvedu z Bášanu, vyvedl jsem i z hlubin moře
Ž 68,24: a noha tvá je rozdrtí v krvi, ať jazyk tvých psů má z nepřátel podíl."
Ž 68,25: Všichni spatřili tvůj průvod, Bože, průvod mého Boha, mého Krále, do svatyně.
Ž 68,26: Napřed šli zpěváci, za nimi hudebníci, uprostřed s bubínky dívky.
Ž 68,27: V shromážděních dobrořečte Bohu, Hospodinu, vy z pramene Izraele!
Ž 68,28: Tady je Benjamín, nejmladší, jenž se stal nad nimi pánem, nad veliteli Judy a jeho oddíly, nad veliteli Zabulóna, veliteli Neftalího.
Ž 68,29: Byl to příkaz tvého Boha. Nechť se tvá moc, Bože, mocně prokazuje v tom, co pro nás konáš
Ž 68,30: ze svého chrámu nad Jeruzalémem. Králové ti budou přinášet dary.
Ž 68,31: Oboř se na tu divou zvěř v rákosí, na stádo turů mezi býčky národů, na toho, který se vrhá do bláta kvůli úlomku stříbra. Rozpraš národy válkychtivé!
Ž 68,32: Ať přijdou egyptští velmožové, ať Kúš vztáhne ruce vstříc Bohu.
Ž 68,33: Království země, zpívejte Bohu, zapějte žalmy Panovníku, -Sela-
Ž 68,34: tomu, jenž jezdí po nebi, po nebi odvěkém. Hle, vydal hlas, hlas plný moci.
Ž 68,35: Uznejte Boží moc! Jeho vznešenost se klene nad Izraelem, jeho moc do mraků strmí.
Ž 68,36: Bůh ze tvých svatyň vzbuzuje bázeň, Bůh Izraele. On dává moc a udatnost lidu. Požehnán buď Bůh!