Ž 50,1: Žalm pro Asafa. Bůh sám, Bůh Hospodin promluvil a volá zemi od slunce východu až po západ.
Ž 50,2: Ze Sijónu, místa dokonalé krásy, zaskvěl se Bůh,
Ž 50,3: přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. Před ním jde oheň sžírající, vichřice běsní kolem něho.
Ž 50,4: Nebesa shůry i zemi volá, povede při se svým lidem.
Ž 50,5: "Shromážděte mi mé věrné, ty, kdo při oběti přijali mou smlouvu!"
Ž 50,6: Nebesa hlásají jeho spravedlnost, Bůh sám bude soudcem. -Sela-
Ž 50,7: "Slyš, můj lide, budu mluvit, Izraeli, svědčím proti tobě, já jsem Bůh, tvůj Bůh jsem.
Ž 50,8: Má žaloba se netýká tvých obětí, tvé zápaly mám před sebou stále.
Ž 50,9: Nevezmu si býčka z tvého domu, kozly ze tvých ohrad.
Ž 50,10: Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách,
Ž 50,11: v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe.
Ž 50,12: Kdybych měl hlad, neřeknu si tobě, mně patří svět se vším, co je na něm.
Ž 50,13: Jídám snad já maso z tura nebo napájím se kozlí krví?
Ž 50,14: Přines Bohu oběť díků a plň svoje sliby Nejvyššímu!
Ž 50,15: Až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat."
Ž 50,16: Ale svévolníkovi Bůh praví: "Nač odříkáváš má nařízení, proč si bereš do úst moji smlouvu?
Ž 50,17: Ty přec nenávidíš kázeň, ty má slova za sebe jen házíš.
Ž 50,18: Spatříš zloděje a běžíš k němu, s cizoložníky máš podíl.
Ž 50,19: Ústa propůjčuješ k zlému, svůj jazyk jsi spřáhl se lstí.
Ž 50,20: Usedneš a mluvíš proti bratru, kydáš hanu na syna své matky.
Ž 50,21: To jsi dělával, a já jsem mlčel. Domníval ses, že jsem jako ty. Vznáším proti tobě obžalobu.
Ž 50,22: Pochopte to, vy, kdo na Boha jste zapomněli, ať vás nerozsápu a nikdo vás nevytrhne.
Ž 50,23: Mne oslaví ten, kdo přinese oběť díků, ten, kdo jde mou cestou; tomu dám zakusit Boží spásu."