Ž 48,1: Žalmová píseň, pro Kórachovce.
Ž 48,2: Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný ve městě našeho Boha, na své svaté hoře.
Ž 48,3: Krásně se vypíná k potěše celé země Sijónská hora, ten nejzazší Sever, sídlo velkého Krále.
Ž 48,4: Bůh v jeho palácích proslul jako hrad nedobytný.
Ž 48,5: Hle, když se králové umluvili a přitáhli spolu,
Ž 48,6: sotva je spatřili, strnuli, děsem se rozutekli.
Ž 48,7: Zachvátilo je tam úzkostné chvění, náhlá křeč jako tu, která rodí.
Ž 48,8: Větrem od východu tříštíš taršíšské lodě.
Ž 48,9: O čem jsme slýchali, to jsme uviděli ve městě Hospodina zástupů, ve městě našeho Boha: až navěky je Bůh činí pevným. -Sela-
Ž 48,10: Na mysli nám tane tvé milosrdenství, Bože, zde, uprostřed tvého chrámu.
Ž 48,11: Jak tvé jméno, Bože, tak i tvoje chvála zní až do končin země. Tvá pravice je plná spravedlnosti.
Ž 48,12: Raduje se hora Sijón, jásají judské dcery nad tím, jak soudíš.
Ž 48,13: Obejděte Sijón, vydejte se kolem spočítat jeho věže.
Ž 48,14: Pozorně si povšimněte valů, jeho paláce si prohlédněte a příštímu pokolení vyprávějte:
Ž 48,15: "Tento Bůh je Bůh náš navěky a navždy; on sám nás povede věčně."