Ž 22,1: Pro předního zpěváka. Podle "Laně za ranních červánků". Žalm Davidův.
Ž 22,2: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má, ač o pomoc volám.
Ž 22,3: Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit ani v noci.
Ž 22,4: Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele.
Ž 22,5: Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal vyváznout.
Ž 22,6: Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a nebyli zahanbeni.
Ž 22,7: Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu.
Ž 22,8: Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou:
Ž 22,9: "Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!"
Ž 22,10: Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpečí u jejích prsou.
Ž 22,11: Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matky ty jsi můj Bůh.
Ž 22,12: Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám!
Ž 22,13: Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili.
Ž 22,14: Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, když trhá kořist.
Ž 22,15: Rozlévám se jako voda, všechny kosti se mi uvolňují, jako vosk je mé srdce, rozplynulo se v mém nitru.
Ž 22,16: Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti!
Ž 22,17: Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje; sápou se jako lev na mé ruce a nohy,
Ž 22,18: mohu si spočítat všechny své kosti. Pasou se na mně svým zrakem.
Ž 22,19: Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.
Ž 22,20: Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na pomoc!
Ž 22,21: Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před psí tlapou;
Ž 22,22: zachraň mě ze lví tlamy, před rohy jednorožců! - A tys mi odpověděl.
Ž 22,23: O tvém jménu budu vyprávět svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit.
Ž 22,24: Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, žij před ním v bázni!
Ž 22,25: Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Když trpěl příkoří, neukryl před ním svou tvář, slyšel, když k němu o pomoc volal.
Ž 22,26: Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.
Ž 22,27: Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.
Ž 22,28: Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechny dálavy země. Tobě se budou klanět všechny čeledi pronárodů.
Ž 22,29: Vždyť Hospodinu náleží kralovat, i nad pronárody vládnout.
Ž 22,30: Všichni tuční v zemi, ti, kdo jedli a kdo se klaněli, všichni, kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová.
Ž 22,31: Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou vyprávět dalšímu pokolení,
Ž 22,32: to přijde a bude hlásat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí: "To učinil on!"