Ž 19,1: Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
Ž 19,2: Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.
Ž 19,3: Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky.
Ž 19,4: Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet.
Ž 19,5: Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan.
Ž 19,6: Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli.
Ž 19,7: Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem.
Ž 19,8: Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří.
Ž 19,9: Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.
Ž 19,10: Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé,
Ž 19,11: nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve.
Ž 19,12: Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou.
Ž 19,13: Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin, jež jsou mi skryty.
Ž 19,14: Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností.
Ž 19,15: Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj!