Ž 133,1: Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
Ž 133,2: Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi, kane mu na výstřih roucha.
Ž 133,3: Jak chermónská rosa, která kane na sijónské hory. Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.