Ž 132,15: Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem.
Ž 132,16: Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat.
Ž 132,17: Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo.
Ž 132,18: Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit."